"První dva až tři týdny už lidem nebude platit tak jako dosud stát, ale zaměstnavatel. Teprve náhradu za delší nemoc zaplatí státní pokladna. Firmy na tom neprodělají," řekl ministr práce Zdeněk Škromach.
Z návrhu reformy, která by mohla platit už příští rok, vyplývá, že vláda podnikům také sníží částku, kterou odvádějí na nemocenském pojištění za zaměstnance. Politici věří, že firmy si lépe ohlídají, zda lidé nepodvádějí. Ministři původně plánovali, že za první tři dny nemoci by člověk nedostal ani korunu. Nakonec od toho ustoupili.
Příjem v prvních třech dnech nemoci se však sníží. Nemocenská se totiž vypočte z částky o desetinu nižší, než je hrubý plat. Pocítí to zhruba dvě třetiny lidí - ti, jejichž plat je nižší než 14 400 korun. Ti s vyššími příjmy dostávají už dnes nemocenskou právě ze zmíněné částky. Na reformě se už shodli ministři Sobotka a Škromach. Včera o ní jednala i pracovní skupina premiéra Špidly.
Nemocenská se zpřísní
Vládnoucí garnitura se dokázala shodnout na zacelení první díry ve zneužívaném sociálním systému. Ten přivádí státní pokladnu do mnohamiliardových schodků. "Hodit se marod" by mělo být v dohledné době výrazně obtížnější.
Ministři reagují na benevolenci nemocenské, kterou hojně zneužívají firmy i zaměstnanci. Přicházejí s řešením, kterým chtějí zabránit oběma stranám žít na účet státní kasy.
Změna nemocenské je zatím jediným krokem, na němž se v rámci reformy veřejných financí dokázali dohodnout ministři financí a práce Bohuslav Sobotka a Zdeněk Škromach. Shoda je zatím na rámci, jak zneužívání zabránit. Stále se diskutuje o detailech.
První dva až tři týdny nemoci nebude lidem platit stát, ale zaměstnavatel. To zabrání, aby firma posílala své lidi na neschopenku ve chvíli, kdy se ocitne v problémech a nebude mít dostatek zakázek. Podle ministerstva práce je to zcela běžná praxe.
Ministři zároveň čekají, že firma si lépe ohlídá, zda je člověk skutečně nemocen, nebo jen simuluje. "Firmy na tom neprodělají. Sníží se jim odvody na pojistném. Zatím není jasné, o kolik. Záleží, jestli se dohodneme na tom, že budou platit dva, nebo tři týdny. Ten pokles by pak mohl být o 1,1 až 1,6 procenta," říká Škromach.
Zaměstnanec nyní platí na nemocenskou státu 4,4 procenta svého hrubého platu. Polovinu z této částky by měl v budoucnu odvádět nikoliv do státní pokladny, ale do nemocenského fondu své firmy.
Ministři zároveň počítají se snížením příjmu při krátké nemoci. Ten, kdo vydělává 13 tisíc korun hrubého měsíčně, dostává při pětidenní chřipce 1249 korun, po reformě o 126 korun méně.
Reforma nemocenské má velkou šanci na úspěch ve vládě i parlamentu. V zásadě s ní totiž souhlasí i koaliční partneři ČSSD. "V principu je to krok správným směrem," řekl unionista Ivan Pilip.
Lidovci jsou razantnější. Žádají, aby se první tři dny nemoci neplatily vůbec. "Nemocenská je pojištěním. Pojišťujete se proti událostem, které nemůžete očekávat a nemůžete je zvládnout. To je třeba vážný úraz nebo dlouhodobá nemoc. Chřipku dvakrát do roka může každý soudný člověk čekat," říká lidovecký ekonom Miroslav Kalousek. S ostatními změnami však souhlasí i oni.
