Jaké je jídlo v nemocnicích? Odpověď přináší test MF DNES, který se podíval zblízka na obědy pro pacienty, kteří neleží v nemocnici kvůli žlučníku či vysokému krevnímu tlaku a mohou jíst zcela normální jídlo.
Test, kterého se zúčastnil i ministr zdravotnictví Tomáš Julínek v roli dobrovolného hodnotitele pokrmů, potvrdil, že stížnosti pacientů jsou oprávněné.
Nemocniční jídlo není dobré, je ho málo, mnohdy není ani vhodné pro pacienty, někde zřejmě předkládají i ohřívaná jídla z minulého dne. Kuchyně si vaření zjednodušují, používají sušené náhražkové přípravky, nejspíš ve snaze ušetřit za každou cenu.
Nejlepší oběd byl z Kladna...
Test neurčil jednoznačného vítěze. V chuťovém hodnocení sice vyhrálo rybí filé s brambory z Krajské nemocnice v Pardubicích, celkové skóre oběda však zkazila polévka, která byla naopak příkladem toho, jak by jídlo v nemocnici vypadat nemělo. Celkově byl oběd chudý – dodá jen zhruba třetinu energie, kterou by měl pacient v poledne dostat, a je velmi pravděpodobné, že bude mít brzy hlad. Nemůžeme však jednoznačně říct, že nemocnice dává pacientům málo jídla, museli bychom znát jídelníček celého dne, nedostatek kilojoulů v poledne může dohnat večeře, a to už test nezkoumal. Nejlepší známku za chuť si tak odnesl oběd z kladenské oblastní nemocnice, která má pověst nejlepší nemocnice v kraji. Kmínová polévka s vejci byla nejlepší ze všech a špatný nebyl ani vepřový plátek s párkem a brambory. „Až na ten párek. Proč ještě doplňovat relativně tučné vepřové uzeninou,“ namítal jeden z porotců, odborník na výživu Pavel Suchánek z pražského IKEM. I tento oběd však měl menší energetickou hodnotu, než by měl mít.
... nejhorší z Ústí nad Labem
Zato propadák testu je jistý. Stal se jím oběd z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Polévka s názvem ragú si vysloužila pětku a pokrm označený jako džuveč byl spíše hodně nevydařeným pokusem o džuveč.
„Nechutné. Džuveč to není. Je to z rýže, která už byla možná delší dobu skladovaná, protože je taková zatuchlá,“ komentoval pokrm ministr Julínek amarně hledal v rýži slibované maso. Oběd měl navíc vysoký obsah tuků, vyšší než smažené pokrmy.
Ze zeleniny jen okurka Další závěr zní: absolutní absence zeleniny u hlavního jídla. V pokrmech ji vlastně zastupovala jen kyselá okurka nebo nakládaná čalamáda. „Na jednu stranu všude zdůrazňujeme, že konzumujeme málo zeleniny a hodně uzenin místo kvalitního masa, ale nemocnice vlastně vaří přesně tak,“ stěžuje si Pavel Suchánek. „Taková strava není dobrým vzorem pro pacienty.“ Zeleninu porotci postrádali dokonce i v zeleninových polévkách.
Zdravá výživa? V nemocnicích ji nenajdete
Další výhrady jdou na vrub smažených a tučných jídel. „Kdybych chtěl někomu vysvětlit, jaké jídlo povede k infarktu, tak toto je ten pravý příklad,“ řekl o holandském řízku s brambory bohatě maštěnými máslem Pavel Suchánek.
Na některých pokrmech bylo vidět (a cítit), že jsou připraveny z prášku. „Ta bramborová kaše je dost šílená,“ prohlásil ministr Julínek nad holandským řízkem s kaší z brněnské nemocnice v Bohunicích. „Firma, která vyrábí tuto kaši z prášku, by snad měla skončit,“ dodal gastronomický odborník Jan Rezek. Sám přitom nic nenamítá proti sušeným přípravkům, spíš mu vadí to, jak se s nimi zachází. „Velké provozy se bez nich těžko obejdou, ale vždycky by měly sloužit jen jako základ k přípravě jídla.“
Pro bakterie nejsou žádné limity
Test přinesl i dobrou zprávu. Ani jeden z dvanácti (v laboratoři bylo o čtyři jídla víc než u stolu porotců) testovaných pokrmů neobsahoval žádné salmonely nebo listerie, nic, z čeho by mohl člověk onemocnět. Přesto tři jídla měla víc bakterií než ostatní. Výsledky analýz naznačily, že nemusela být úplně čerstvá, bakterie se v nich pomnožily více než u ostatních.
Přesto i tyto pokrmy by u hygienické kontroly prošly bez problémů, protože neexistují žádné předpisy, které by říkaly, kolik bakterií v nich smí být.
„Nevíme, z jakého důvodu přerostly celkové počty mikroorganismů a koliformních bakterií. Mohlo tam být něco nedovařeného, mohlo to být z rýže, kterou třeba jeden den uvařili a druhý den vydávali... Ale to jsou všechno dohady,“ říká o plátku vepřového masa s rýží z pražské Fakultní nemocnice na Karlově náměstí Jan Kučera ze Státního veterinárního ústavu.
Hladovíme?
Test dal za pravdu závěrům průzkumu, který tvrdí, že pacienti v některých českých nemocnicích dostávají malé porce, které moc nezasytí.
Nemůžeme dělat jednoznačné závěry, která nemocnice šidí pacienty na jídle a která ne, protože neznáme celodenní jídelníčky, hodnocení se vztahuje pouze k obědu. A aby bylo úplně objektivní, museli bychom posoudit i jídelníčky v kontextu celého týdne.
Jisté je, že denní energetický příjem u pacientů, kteří nemají žádné omezení (dieta č. 3), by měl být 9500 kilojoulů a hlavně by neměl překročit hranici 70 gramů tuku.
Ministr: Placené jídlo bude lepší
Náš vzorek osmi testovaných jídel není určitě důkazem, že stejné je to v celé republice, ale přesto určitý obrázek o stavu nemocniční stravy dává. To, že se mezi dvanácti pokrmy, které jsme přivezli z nemocnic k posouzení, objevily čtyřikrát smažené řízky, z toho tři z mletého masa, už o něčem vypovídá. Stejně tak to, že ryba byla na talíři jednou. „V situaci, kdy máme přes sedmdesát procent lidí s vysokým cholesterolem, to určitě není v pořádku,“ říká Pavel Suchánek.
Ministra zdravotnictví úroveň jídla příliš nepřekvapila. Myslí si, že se kvalita změní k lepšímu, když se bude za jídlo platit. „Předpokládám, že až bude nemocnice kasírovat pacienta, který nedostal tři dny pořádné jídlo, tak že si to nenechá líbit a ozve se. A pokud nemocnici není kritika pacientů lhostejná, určitě změní přístup,“ věří ministr Julínek.
