Není mouka jako mouka

Vánoce se neobejdou bez cukroví, a tedy i mouky. Největší význam má mouka pšeničná. Vyrábí se z ní pečivo, chléb, těstoviny, používá se i do masitých pokrmů. Žitná je na chléb a perníky. Kromě toho se můžeme v některých specializovaných obchodech setkat i s moukou kukuřičnou, pohankovou, rýžovou a další. Uvádíme proto nejdůležitější spotřebitelské informace:

Obsah minerálních látek

Tmavší mouky obsahují více minerálů. Podle toho se rozeznává hladká pšeničná mouka světlá, polosvětlá a chlebová. Nejvíce minerálů obsahuje mouka celozrnná. Podobně žitná mouka hladká se dělí na světlou (výražkovou) a tmavou (chlebovou). Polohrubé a hrubé mouky obsahují méně minerálů než hladké mouky.

Vlhkost

V mouce smí být nejvíce patnáct procent vody. Vlhkou mouku nelze skladovat, protože v krátkém čase ztuchne anebo zplesniví.

Barva

Pšeničná mouka má být bílá s nažloutlým až našedlým odstínem, celozrnná varianta má načervenalý nebo hnědavý odstín. Žitné mouky jsou bílé nebo šedobílé se zelenomodrým odstínem.

Skladování v domácnosti

Mouka ve spíži musí být uložena v suchu tak, aby kolem mohl proudit vzduch, a odděleně od silně vonících potravin. Samozřejmostí je, že mouku je třeba spotřebovat před uplynutím data trvanlivosti.

Kontrola v obchodech

V tomto roce zjistila Česká zemědělská a potravinářská inspekce 28 nevyhovujících vzorků mouky. Zjištěnými nedostatky byly: nedodržení vlhkosti, výskyt škůdců, nedodržení obsahu minerálních látek a nesprávné označení. Důležitým vodítkem při nákupu jsou pro zákazníka údaje na obalu.

Autor je pracovníkem České zemědělské a potravinářské inspekce