Není oběd jako oběd

První člověk vstává od oběda sytý, a přitom lehký jako pírko a ještě se může těšit, že mu budou kila na váze ubývat. Do těla mu přibylo něco přes dva tisíce kilojoulů. Druhý aby od stolu rovnou vystartoval na dálkový pochod, pokud by chtěl spálit sedm tisíc čtyři sta kilojoulů, které do sebe vstřebal. Přitom oba měli k obědu totéž - šunkový předkrm, zeleninovou polévkou, kuře s bramborem a zeleninou a zákusek s kávou. Oba si dopřáli skleničku alkoholu. Ani jeden se tedy neodbýval.

Skladba jídelníčku i množství jídla byly tedy přibližně stejné, lišil se ale způsob přípravy. První menu kuchař uvařil dietně - zeleninu a brambory v páře, kuřecí prsa na grilu, polévku z drůbežího vývaru a zeleniny, tiramisu vytvořil z netučného tvarohu a cappucino ušlehal z netučného mléka. V druhém případě kuře usmažil, k němu přidal hranolky a tatarku, zeleninovou polévku zahustil smetanou, tiramisu a cappucino připravil klasicky po italsku - ze šlehačky. Víc než trojnásobný rozdíl v množství energie způsobily tuky. Jsou nejvydatnějším zdrojem energie. Zatímco první jídlo jich obsahovalo jen 13,32 gramu, v druhém měl 13 gramů tuků jen samotný předkrm a celkový obsah dělal 110,46 gramu.

"Kdybych chtěl všechnu energii spálit, musel bych nasadit minimálně osm hodin ostré chůze," komentuje kalorickou variantu jídelníčku Štěpán Svačina ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Pokud by si zvolil lehkou variantu, měl by naopak šanci, že zhubne. "Běžný přejídavý Čech, který se najednou rozhodne žít zdravě, by po takovém příjmu asi začal hubnout." A člověk, který nepotřebuje hubnout, ale ani tloustnout? "To je velice individuální. Záleží na jeho fyzické aktivitě a věku," říká specialista obezitolog. "Starší člověk, který se nepohybuje, by určitě neměl jíst v součtu za den víc než 7000 kilojoulů.

Mladý člověk, který má fyzickou zátěž, může přijímat i víc než 12 000." Jak známo, energie potřebujeme jen tolik, kolik jí spotřebujeme. Dopřeje-li si člověk denně jen o 200 kJ víc, než je schopen spálit, za rok se přebytek projeví v podobě dvou kil navíc. Při úvahách o stravě se však nelze řídit jen počtem joulů. Neškodí si však pár čísel připomenout: každý druhý Čech má nadváhu a zhruba pětina lidí je obézních. Česká republika je na druhém místě v úmrtí na nemoci srdce a cév. Ročně na ně zemře každý druhý muž.

Zdravá výživa stále mnoho otazníků

O zdravé výživě toho bylo již napsáno mnoho a málokterý časopis se dnes obejde bez speciální rubriky o zdravém jídle. Přesto stále existuje řada mýtů, omylů či nezodpovězených otázek na toto téma. O odpovědi na některé z nich, které do redakce zaslali čtenáři MF DNES, jsme požádali dvě odbornice členku Společnosti pro výživu Janu Dostálovou a Václavu Kunovou z Fóra zdravě výživy.