Neplatiči mohou slavit

- Dlužníkům svitla šance, že se opět nebudou muset obávat tvrdého postupu bank či jiných věřitelů, pokud se rozhodnou své dluhy neplatit. "Poslanci při schválení zákona o exekutorech zasáhli i do zákona o dražbách a prakticky zrušili možnost prodat zastavené nemovitosti či jiný majetek, pokud s tím dlužník nesouhlasí," řekl mluvčí Českomoravské hypoteční banky František Pavelka. Objem nesplácených půjček, kde dlužníci ručí nemovitostmi, přitom v Česku dosahuje stovek miliard korun.


"Pokud se zruší nedobrovolné dražby, nastane opět patová situace a věřitelé budou moci zástavy zpeněžit až po zdlouhavém soudním řízení," uvedl mluvčí Konsolidační banky Jiří Pekárek.

Poslanci přitom chtějí změnit zákon, který platí teprve od letošního května. "Vrhá nás to o čtyři roky zpátky. Dlužníci dokonale zalobbovali," reagoval jednatel České finanční Stanislav Pavel.

"Jsem zděšen. Zákon o dražbách prošel 183 hlasy a nikdo tehdy nebyl proti. Do zahraničí je to velmi negativní signál," řekl Jan Wagner z ministerstva pro místní rozvoj.

Předkladatel zákona o exekutorech poslanec Pavel Němec však považuje současný zákon o dražbách za špatný. "Nedobrovolné dražby není možné dělat bez vykonatelného rozhodnutí soudu.

Jsem přesvědčen, že by to bylo v rozporu s právem na spravedlivý proces," řekl poslanec. Nedobrovolné dražby by měli od dubna příštího roku provádět soudní exekutoři "v právně čistší formě".

Poslanci se nelíbí především současná možnost prodávat zástavy vzniklé před přijetím zákona o dražbách jen na základě čestného prohlášení věřitele před notářem, že dluh existuje a je po splatnosti.

Zákon o dražbách umožňuje nedobrovolnou dražbu, když je pohledávka přiznána buď soudem, nebo má věřitel z minulosti notářem ověřený dlužníkův souhlas, že v případě nesplácení dluhu může zástavu prodat.

"Banky mohly notářské zápisy dělat dávno, a pokud si nedokázaly své pohledávky dobře zajistit, nevidím důvod, proč by se zákonem měl řešit problém jen určité skupiny. Musíme tvořit obecně platné zákony," řekl poslanec Pavel Němec.

Podle Jana Wagnera je však tato argumentace nesmyslná. "Banky v minulosti nevěděly, že budou notářský zápis potřebovat," řekl. Je-li podle něj dlužník v prodlení, tak má svou roli plnit zástava.

"Jestliže se dluhy neplatí, tak musí existovat možnost rychle dostat ze zástavy to, co měl zaplatit dlužník," dodal Wagner. Dražby mimo soudní rozhodnutí přitom podle něj existují i v některých zemích Evropské unie.

"My jsme při přípravě zákona prakticky převzali španělský systém," vysvětlil.

Nebude-li systém prodávání zástav rychlý a efektivní, bude to mít negativní dopad na hospodaření řady bank, které mají problémy s vysokými objemy špatných úvěrů. "Značná část pohledávek je zajištěna zástavním právem k nemovitostem.

Budeme-li chtít pohledávky prodávat vybraným zájemcům, bylo by to v novém režimu zákonů o dražbách a exekutorech obtížnější. To se samozřejmě negativně projeví na ceně," řekl mluvčí Konsolidační banky Jiří Pekárek. Ke konci dubna přitom banka podle něho evidovala 200 miliard korun pohledávek.

Němec je přesto přesvědčen, že přesun nedobrovolných dražeb na soudní exekutory je správný. Jde podle něho o velmi pružný systém, který vymáhání pohledávek urychlí.

"Soud je povinen po přezkoumání formálních náležitostí návrhu nařídit exekuci do patnácti dnů. Nařízením exekuce se dlužníkovi zakazuje nakládat s veškerým jeho majetkem, a to pod sankcí neplatnosti jakýchkoli převodů," řekl poslanec.

Pokud ovšem věřitel nebude mít vykonatelný notářský zápis, bude muset absolvovat nejprve proceduru dokazování existence nespláceného dluhu, a teprve poté žádat o exekuci.

Ze zkušeností bank vyplývá, že taková procedura může trvat i několik let. "To je přesně to, na čem banky hořely. Vrací se to zpět, jako by zákon o dražbách neexistoval," soudí majitel realitní a aukční kanceláře Gavlas Ivo Gavlas.

Poslanec Cyril Svoboda, který byl spoluautorem zákona o exekutorech, tvrdí, že požadavek na zrušení nedobrovolných dražeb byl podmínkou poslanců sociální demokracie pro to, aby důležitý zákon podpořili.

Zpravodaj zákona, poslanec ČSSD Stanislav Křeček, to však jednoznačně vyloučil. "Ani já takové informace nemám," doplnil Němec.

Podle Křečka rozhodně nebylo snahou poslanců exekuce omezit, ale spíše urychlit. "Možná zákon proti vůli předkladatelů zasáhl do oblasti vymáhání pohledávek krytých zástavami, pak by asi byla nutná změna," řekl Křeček.

Zrušení části zákona o nedobrovolných dražbách podpořil podle Němce zejména ústavně-právní výbor parlamentu. Právě poslanci tohoto výboru však loni v červenci doporučili sněmovně, aby přijala zákon o dražbách, a doporučili přijmout i pasáž o dražbě starých zástav na základě čestného prohlášení.