„Hlavním důvodem neúspěšného konce privatizace je neschopnost zájemce - Deutsche Bank a dánského TDC - dohodnout se s menšinovým akcionářem, konsorciem TelSource na odkoupení jejich sedmadvacetiprocentního podílu,“ uvedl ministr financí Bohuslav Sobotka.
TelSource jako bývalý strategický partner Telecomu navíc uzavřel v roce 2001 velmi výhodnou smlouvu o společném prodeji akcií se státem, která definitivně pohřbila protahující se privatizaci.
„Existence smlouvy vlastně znemožňuje prodat státu celých jeho 51 procent akcií,“ vysvětlil Sobotka. Smlouva platí ještě rok a půl a do té doby státy nemůže prodat Český Telecom bez toho, aby se s minoritním akcionářem dohodl.
Podle Sobotky navíc firma není na prodej zcela připravena: má nepřehledné majetkové vztahy, a například se svou dcerou Eurotelem má uzavřené nevýhodné smlouvy o předkupním právu při změně majitele Telecomu. „Za této situace vláda privatizaci ruší. Rozhodli jsme se prodávat raději později,“ řekl Sobotka.
Kabinet zadal ministrům dopravy, financí a informatiky, aby do konce ledna připravili a předložili návrh, co dál s Telecomem. „Osobně zastávám názor, že pokud bychom měli připravit společnost na další privatizaci, rozhodně to bude trvat déle než rok,“ tvrdí Sobotka.
Zároveň s koncem prodeje vláda pověřila Fond národního majetku, aby s poradcem JP Morgan ukončil spolupráci. Návrhem poradce půjčit vládě chybějící peníze za neprodaný Telecom se kabinet vůbec nezabýval. „Poradce má radit, ne nahrazovat kupujícího,“ vysvětlil Sobotka.
Ministr financí uvažuje o tom, že výpadek příjmů za Telecom částečně nahradí urychlením prodeje některých dalších firem. Z nich ovšem podle dobře informovaného zdroje nemůže stát získat více než pět až sedm miliard korun.
Na zbytek do 27,3 miliardy korun, které potřebuje Fond dopravy, by si mohl půjčit. Fond si může sám vypůjčit, ale jeho hospodaření schvaluje parlament. Půjčka fondu dopravy by prohloubila schodek veřejných financí o jedno procento a přiblížil by se tak desetině výkonu ekonomiky. To je třikrát vyšší dluh než připouští Evropská unie.
Další možnost, kterou stát zvažoval, je výplata vysoké dividendy, jež by mu mohla vynést až 16 miliard a dalších pět miliard korun na daních. Tato varianta však podle zdroje z ministerstva financí už téměř není ve hře. Oslabila by totiž Telecom před jeho restrukturalizací.
