Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Reuters

Spory mezi úřadem a plynaři ohrožují šance na neruský plyn

  • 69
Energetický regulační úřad o rok odložil start nových podmínek pro plynárenství. Nejistota ztěžuje investice do klíčových plynovodů. Moravské stavby měly zajistit propojení jihu Evropy se severem a pomoci zbavit Českou republiku přílišné závislosti na dodávkách zemního plynu z Ruska.

Projekt plynovodů Moravia a Stork 2 se komplikuje. Ke hledání nových zdrojů se zavázala v koaliční smlouvě i česká vláda. Energetický regulační úřad (ERÚ)  však oznámil, že o rok prodlouží probíhající třetí regulační období pro oblast plynárenství.

Úřad již do připomínkového řízení poslal vyhlášku, která pro příští rok nastavuje stejné podmínky jako v uplynulých pěti letech. Pro plynárenské firmy to znamená další rok nejistoty. Nevědí totiž, jak budou nové podmínky vypadat a s jakými investicemi mohou do budoucna počítat.

To se týká především stavby severojižního propojení za zhruba deset miliard korun, které plánuje postavit provozovatel tuzemských plynovodů Net4Gas. Díky nim by do Česka měl v budoucnu proudit plyn z terminálu na zkapalněný plyn v polském Svinoústí, kam se bude dovážet tankery z Kataru a výhledově rovněž ze Spojených států. 

„U takto velké akce potřebuje investor vědět, jak bude nastaven regulační rámec. Může to vést ke zpoždění zásadních rozhodnutí,“ míní Vladimír Štěpán, odborník na plynárenství z poradenské společnosti ENA.

Šéfka ERÚ Alena Vitásková přitom původně prosazovala, aby se probíhající regulační období o rok zkrátilo. Podle ní je důvodem odkladu takzvaná velká novela energetického zákona, která razantně mění postavení úřadu.

„Návrh novely energetického zákona zcela zásadně mění principy regulace. Za těchto okolností se Energetický regulační úřad rozhodl prodloužit třetí regulační období pro obor plynárenství o rok a regulační vyhlášku pro čtvrtou periodu vydat, jakmile bude známá zákonná úprava způsobu regulace v navrhované novele energetického zákona,“ říká Vitásková.

Plynárenské firmy jsou vůči verdiktu úřadu opatrné. Zástupci Net4Gas nechtěli rozhodnutí komentovat. Mezi plynaři se však mluví o tom, že ERÚ kvůli personálním změnám, které na úřadu proběhly, nové podmínky nestihl připravit a chystanou změnu legislativy využívá jen jako záminku. Vztahy mezi Net4Gas a ERÚ pak označují přímo jako válku.

Jednatel Net4Gas Andreas Rau se již dříve vyjádřil, že pro stavbu plynovodu budou klíčové právě dořešené regulatorní podmínky.

„Máme plnou podporu ze strany našeho akcionáře. Ale pouze za podmínek, že tu bude stabilní regulatorní rámec, což nám umožní generovat odpovídající návratnost našich investic,“ uvedl Rau v únoru v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Dopady ročního odkladu zatím vyhodnocuje i společnost RWE, od které nedávno Net4Gas koupila za 1,6 miliardy eur německá pojišťovna Allianz a kanadská investiční skupina Borealis.

„Rozhodnutí o prodloužení stávající regulační periody je poměrně nové, takže jeho dopady ještě nejsme schopni finálně vyhodnotit,“ uvádí mluvčí RWE Martin Chalupský. Dodává však, že nejistota branži nijak neprospívá. „Dlouhodobě energetici volají po stabilitě právního a investičního prostředí, ale zatím zažíváme opak,“ míní Chalupský.

V klidu naopak zůstávají zástupci Moravských naftových dolů, kteří plyn těží přímo v Česku. „Neuvažujeme o změně našeho investičního plánu nebo o změnách, které by se dotkly tisíců našich klientů,“ uvedl obchodní ředitel MND Ludvík Baleka.

Situaci komplikuje navíc spor o to, kdo investici zaplatí. ERÚ nedávno dosáhl dohody, že spotřebitelé plynu uhradí v cenách pouze 42 procent celkové částky. Podle úřadu navíc společnost Net4Gas neproinvestovala 1,8 miliardy korun, které od odběratelů plynu na distribučních poplatcích vybrala už v minulosti. „Plynovod Moravia je tedy ze strany českých spotřebitelů předplacen,“ uvedl úřad v tiskové zprávě.