"Letos třiačtyřicetiletý ruský podnikatel a finančník, vybraný k odsouzení mezi všemi ruskými boháči na základě politických manipulací Kremlu pro údajné daňové machinace k devítiletému pobytu v sibiřském pracovním táboře, je ve vězení trvale vystaven provokativní šikaně," napsali v dopise adresovaném ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi Havel a další signatáři. Tvrdí, že ruský stát porušuje Chodorkovského lidská práva.
"Nemohu vědět, zda porušoval nebo neporušoval zákony. Vím určitě, že to není žádný Mirek Dušín," řekl šéf KDU-ČSL Miroslav Kalousek, který petici také podepsal.
"Ale v každé zemi by měl mít odsouzený svá práva, která nesmí být porušována. A v případě Chodorkovského, alespoň z informací, které se ke mně dostaly, vím, že tato práva porušována jsou." Kalousek se nebojí, že by petice mohla narušit rusko-české vztahy.
"Vážím si našich vzájemných vztahů, které jsou dobré a pevné. A takoví přátelé si mohou i takovéhle věci mezi sebou vyříkat," dodává Kalousek.
Chodorkovskij, někdejší šéf a hlavní majitel ropného impéria Jukos, byl loni odsouzen k devíti letům vězení za údajné daňové podvody a nedoplatky. Kritici Kremlu tvrdili, že je ve skutečnosti trestán za finanční podporu opozice prezidenta Putina.
Havel brání Chodorkovského už dlouho
Čeští politici vidí v případu Chodorkovského ukázku toho, jak Kreml vyvíjí tlak na demokratickou opozici v zemi. Havel za totalitní postupy kritizoval Putina již dříve.
"Havel je v této oblasti aktivní již dlouho. Již loni poslal s dalšími bývalými státníky otevřený dopis prezidentu Putinovi, v němž kritizovali tlak, který jeho vláda vyvíjí na demokratickou opozici," řekl mediální zástupce Pavel Kočiš z agentury Madison PA, která s nápadem na petici přišla.
Mezi další signatáře petice patří například spisovatelé Ivan Klíma a Michal Viewegh, někdejší velvyslanec v Rusku Luboš Dobrovský, senátoři Zdeněk Bráta, Karel Schwarzenberg, Edvard Outrata a Jaromír Štětina a akademici Jan Sokol a Helena Illnerová.
Chodorkovskij patřil mezi takzvané oligarchy, tedy podnikatele, kteří zbohatli během bouřlivé privatizace státních podniků. V 90. letech vydělal díky dobrým kontaktům první miliony v bankovnictví prostřednictvím své firmy Menatep.
Pak v roce 1995 skoupil za zlomek tržní ceny 39 procent akcií ropného kolosu Jukos, který následně zcela ovládl. Jeho majetek byl v té době odhadován na 15 miliard dolarů, což z něj udělalo nejbohatšího Rusa.
Pak však rozezlil Kreml, když porušil údajnou dohodu oligarchů s prezidentem Putinem, že se nebudou míchat do politiky a vláda se na oplátku nebude vměšovat do jejich byznysu.
Chodorkovkému nakonec srazil hřebínek pokus snížit si daně vývozem části peněz do daňových rájů, což bylo podle něj legální. Ruské úřady však po Jukosu najednou začaly chtít na daních zpětně miliardy dolarů, Jukos musel být rozprodán a jeho zbytek pohltil státní energetický gigant Gazprom. Chodorkovskij byl odsouzen k devíti letům vězení.
Poté, co na Chodorkovského minulý týden zaútočil spoluvězeň nožem, se v úterý úřady rozhodly dát mu samostatnou celu. Ruská vězeňská služba tak chce zabránit spekulacím, že někdejšímu miliardáři jde v jejích celách o život.
