Konkurenčním expertům však na míle uniká: zadáte-li do archivu jméno jiné známé tváře z ekonomického světa, nevypadne ani polovina příspěvků. Šíře témat odpovídá četnosti odpovědí - od inflace, privatizace a Evropské unie po zdanění prostituce či přínos fotbalového mistrovství pro evropskou ekonomiku.
"To je přece jasné, jednoznačně Petr Zahradník," odpovídá bez zaváhání ekonomická reportérka TV Prima Stáňa Raupachová na otázku, se kterým "analytikem" se nejlépe točí. "Vyjádří se kdykoli, kdekoli a v podstatě k čemukoli, přesně tak, jak je potřeba," dodává reportérka, která o sobě tvrdí, že Zahradníka objevila. "Kluci z Patrie, pak třeba Ivo Nejdl z Raiffeisenbank, no a samozřejmě klasicky Petr Zahradník," reaguje na stejnou otázku reportér České televize Jan Dědič.
Zahradník je tak populární, že se mu několikrát podařil i hattrick a komentoval v jeden den ekonomické dění nejdřív v sedm ve zprávách na Primě, pak na ČT1 a pak i na Nově (naposledy 22. listopadu loňského roku). Neodmítá ani Vlastu, Rytmus života či Playboy. Taková publicita pak funguje skoro jako perpetuum mobile: některé firmy k prezentaci svého produktu připojí rovnou citaci Petra Zahradníka coby nezávislého experta. "Je nejen odborník, ale je také populární, proto jsme si ho vybrali," říká Michaela Šindelářová ze společnosti Gfk, pro kterou Zahradník komentoval výsledky takzvaného spotřebitelského barometru. "Občas si z toho děláme legraci a divíme se, že Petr ještě nebyl třeba v Peříčku," žertuje Zahradníkův šéf Jan Vedral, jednatel brokerské firmy Conseq Finance, kde Zahradník už dva roky pracuje jako ekonomický analytik.
Jenže i ta nejchutnější kaše se jednou přejí a perpetuum mobile neexistuje. A tak oba zmínění televizní novináři stejně jako mnozí další dnes říkají: Zahradníka už bylo moc, radši sáhneme po někom méně okoukaném. Nemůže přece o ekonomice hovořit stále jeden člověk, byť třeba hovoří zajímavě: názorů je potřeba víc a lidé by se mohli časem nudit. A tak jestliže média z Petra Zahradníka vyrobila hvězdu, dnes ho začínají někteří novináři ničit. Zatímco většina hovoří o Zahradníkovi s úctou k jeho znalostem, jiní z něj mají legraci. Týdeník Ekonom glosoval loni v září časté Zahradníkovo vystupování v médiích posměškem, že je v českých domácnostech stejně často jako večerníček a člověk aby se pomalu bál, že Zahradníkova tvář na něj jednoho dne vyskočí i z ledničky.
Ať už Petra Zahradníka objevil kdokoli, určitě se za jeho uvedení na veřejnost stydět nemusel. Zahradník studoval ekonomii v Londýně, Belgii a Lucembursku, rok strávil na newyorské Columbijské univerzitě pod vedením laureáta Nobelovy ceny za ekonomii Roberta Mundella. Doma působil nejprve jako poradce ministra Karla Dyby, poté v České spořitelně, na Hradě a pak v několika makléřských společnostech, mimo jiné v investiční bance Patria Finance. Prezidentovi poradci jej loni zařadili na širší seznam kandidátů do bankovní rady České národní banky.
Znalosti a schopnost zformulovat mnohdy zajímavý názor jsou však jen jednou z řady věcí, které z Petra Zahradníka udělaly televizní hvězdu. Jeho časté vystupování hodně vypovídá o jeho povaze. Nepůsobí dojmem přehnaně ctižádostivého člověka, který by se sám vnucoval, cvakání fotoaparátu jej spíš znervózňuje, než vzrušuje. Ale za každou cenu se snaží každému vyhovět a těžko se mu říká ne. "Nejlépe jej vystihuje slovo gentleman. Zdvořilý, slušný a mimořádně pečlivý, pokud jde o mezilidské vztahy," říká někdejší Zahradníkův kolega z Patrie, dnes ekonom Raiffeisenbank Martin Kupka. "Je to nejslušnější a nejzdvořilejší člověk, jakého jsem kdy potkal," potvrzuje Vedral.
Pro lovce citací, kteří mnohdy potřebují vyjádření experta okamžitě a bez dlouhého přesvědčování, je pak Zahradník snadnou kořistí. "Občas jej v redakci parodujeme, jak říká: Ale samozřejmě, přijeďte. To natočíme, budu rád," prozrazuje Raupachová. Zahradníkovi kolegové si však o tom myslí své: "V určité době se projevila exploze zájmu o vyjádření analytiků, a to ke všem tématům, nejen odborným. Je škoda, že Petr díky své vstřícné povaze je tak trochu obětí tohoto zájmu," soudí ekonom ČSOB Jozef Kovalovský.
Druhou stranou mince je však skutečnost, že pro Zahradníka je vystupování v médiích a reprezentace firmy součástí práce. "Jsme rádi, když je vidět a když jsme jeho prostřednictvím vidět i my. Když někam přijdeme, už nejsme neznámí," připouští Vedral. Tlak shora je jistě nemalý - zhruba před rokem přišel od Zahradníka do ekonomické redakce MF DNES krátký dopis s politováním, že citací již není tolik co dřív.
Sám Zahradník svými slovy potvrzuje, že odmítat odpovědět novináři by bylo jak proti jeho povaze, tak proti smyslu jeho profese. "Každý má možnost si vybrat, komu zavolá. A pokud si vybere mě a na něco se ptá, beru jako slušnost odpovědět, mám-li k problému co říci. Prezentace firmy je rovněž důležitá, i když na obchodních večeřích s klienty si někdy připadám trochu jako maskot," uvádí Zahradník.
A co dosud nejpopulárnější český ekonomický analytik dělá, když právě nehovoří s novináři nebo nepracuje? Kdysi hrál za dorostence v pražské Slavii a dodnes fotbal hodně sleduje - tvrdí o sobě, že běží-li fotbal v televizi, nedokázal by přepnout na jiný kanál. Kdysi hrával mariáš a nedá dopustit na české pivo, čili - jak sám říká - romantika české hospůdky mu je velmi blízká.
Zahradníkovi známí však říkají, že ekonomie a bádání jsou pro něj hlavní náplní i mimo pracovní dobu. "Myslím, že patří k lidem, kteří dokážou své znalosti využít i při zhodnocování vlastního majetku. Není z těch, kterým by nezbýval čas na správu vlastních peněz," říká Kupka. Koho by zajímalo, kam investuje člověk, který o ekonomice mluví několikrát týdně z obrazovky, pak jsou to reality. Nechal postavit dva domy, které pronajímá.
Kromě práce učí na Vysoké škole ekonomické a na Fakultě sociálních věd a tvrdí o sobě, že kdyby na něj média zanevřela, nijak to jeho život nezničí. Ušetřený čas by patrně věnoval věcem, které jej - alespoň podle dojmu, jaký vydává - baví víc než výstupy před obrazovkou. Například své nové knize o Evropské unii, což je téma, o kterém napsal do šuplíku 4000 stran a nyní je zkracuje na 500.
