Sociální reformy sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera z počátku tisíciletí, známé jako Hartz IV., jsou brány jako základ německé prosperity posledních deseti let. Renomovaný německý Hospodářský a sociální institut (WSI) z Düsseldorfu však v těchto dnech zveřejnil studii o jejich negativních důsledcích.
Jak se má německý a český nezaměstnaný?
|
Reformy totiž mimo jiné výrazně přitvrdily podmínky pro německé nezaměstnané. Podle výzkumu WSI jsou v Německu lidé bez práce nejvíce chudobou ohroženými v celé Unii.
Chudoba totiž podle zjištění WSI hrozí dvěma třetinám německých nezaměstnaných, přesně 67,7 procenta, průměr v EU je 46 procent. "Procento nezaměstnaných, kterým hrozí chudoba, vzrostl od roku 2004 o 26 procent," uvedl pro Die Welt jeden z autorů studie Eric Seils.
Mohou za to především tvrdé podmínky pro pobírání podpory v nezaměstnanosti. V Německu dostávají lidé bez práce maximálně 40 procent posledního příjmu, a to nejdéle dva roky. To se však týká pouze lidí, kteří byli mnoho let zaměstnaní. Všichni ostatní dostávají podporu v nezaměstnanosti jen rok a potom už jsou odkázáni na sociální dávky, které pokrývají pouze životní minimum.
Chudoba? 24 tisíc měsíčně
To je v porovnání s jinými zeměmi Evropské unie, především těmi v západní Evropě, velmi tvrdý přístup. Například ve Francii a Dánsku se vyplácí podpora v nezaměstnanosti dva roky, v Belgii dokonce časově neomezeně.
Česká domácnost je bohatší než německá. Ta je nejchudší v celé eurozóně |
Německý přístup totiž tlačí podle WSI pod hladinu chudoby větší procento lidí, než je únosné. Vše je samozřejmě relativní a "chudoba" se v Německu odvíjí od 60 procent průměrného příjmu. Být tak chudý ve Spolkové republice znamená mít méně než 952 eur na osobu a měsíc (necelých 24 tisíc korun). Polovina německých nezaměstnaných však nemá ani příjem, který by se rovnal polovině německého průměru, tedy 793 eur. "Dobu pobírání podpory v nezaměstnanosti je třeba prodloužit," dovozuje Seil.
Rozhlasová stanice Deutsche Welle tvrdí, že stávající kurz nutí lidi bez práce, aby brali hůře placená zaměstnání nebo práci na částečné úvazky. To má kladný vliv na míru nezaměstnanosti, jež je s 5,4 procenta jedna z nejnižších v EU.
Eric Seil však odporuje, podle něj vytváří špatně placená práce jen další spirálu chudoby. "Když přijdete o málo placenou práci, berete nízkou podporu a padáte ještě více do bídy," dodává.
