Veřejná služba byla zavedena od roku 2009 jako motivační prostředek pro dlouhodobě nezaměstnané. (ilustrační snímek)

Veřejná služba byla zavedena od roku 2009 jako motivační prostředek pro dlouhodobě nezaměstnané. (ilustrační snímek) | foto: Archiv MF DNES

Lidé bez práce mohou sloužit veřejnosti. Dostanou almužnu

  • 914
Za 600 korun odpracovat 30 hodin měsíčně, tedy za dvacet korun na hodinu. Taková je perspektiva dlouhodobě nezaměstnaných, kteří by nastoupili na obnovenou veřejnou službu.

Veřejná služba, přezdívaná za ministra Jaromíra Drábka (TOP 09) „nucené práce“, se má vrátit ve své původní, placené podobě. Novela zákona o hmotné nouzi z dílny senátorů míří ve sněmovně do druhého čtení. Nejde však úplně o návrat do doby před rokem 2012, kdy se za odpracované hodiny lidem za odměnu navyšovaly sociální dávky. Nová verze bude pro některé nezaměstnané mnohem méně výhodná.

„Dříve si mohl nezaměstnaný, který měl početnou a chudou rodinu, přilepšit odpracováním 30 hodin na veřejné službě až o polovinu rozdílu mezi existenčním minimem a životním minimem celé rodiny. To mohlo činit i několik tisícikorun. Nově si svou snahou může polepšit jen o 605 korun, což je polovina rozdílu mezi životním a existenčním minimem jednotlivce,“ vysvětluje Alena Zieglerová z Agentury pro sociální začleňování při Úřadu vlády ČR.

Většina dlouhodobě nezaměstnaných má dnes nárok na životní minimum (3 410 korun na jednotlivce). Novela zákona počítá s tím, že pokud by se ale dostatečně nesnažili, spadnou se svým příjmem na pouhé existenční minimum 2200 korun.

Propad minima je odstupňovaný v závislosti na tom, jak moc se nezaměstnaný snaží. Jeho aktivitu přitom posuzuje pracovník úřadu práce na základě třech kritérií. Jedním z nich je úsilí nezaměstnaného najít si práci - například tím, že prochází pracovní inzeráty, chodí na pohovory anebo přijme nabízenou veřejnou službu na nejméně 20 hodin měsíčně. Další dvě kritéria jsou zpeněžení majetku a případně i snaha o vymáhání peněz, které nezaměstnaný půjčil.

Moc se toho nezmění

Zieglerová se obává, že úředníci budou posílat na veřejnou službu, nově minimálně odměňovanou, jen nepřizpůsobivé občany.

Znovuzavedení placené veřejné služby nemá mít vliv na rozpočet. Úřad práce podle důvodové zprávy uspoří na těch, kteří se nebudou snažit a spadnou na existenční minimum. To by pokrylo i případnou odměnu lidí, kteří by odpracovali víc než standardních 20 hodin. Za 30 hodin práce měsíčně by si nejen udrželi životní minimum, ale měli by nárok i na dalších šest stovek.

Pod pojem „veřejná služba“ už nespadá jen zametání chodníku či hrabání listí, ale také práce v sociálních službách nebo neziskových organizacích - knihovnách či školách.

Zieglerová je přesvědčená, že znovuzavedení veřejné služby za minimální odměnu nebude mít velký efekt. Úřady práce by se podle ní měly soustředit na takzvané prostupné zaměstnávání - kdo se osvědčí, postoupil by na dlouhodobější pracovní místo dotované úřadem práce. „U lidí samozřejmě funguje hlavně vyhlídka na skutečnou mzdu a trvalejší pracovní uplatnění,“ říká Zieglerová.

Veřejná služba je nyní dobrovolná a bezplatná

Problém také je, že řada lidí pobírá dávky a zároveň pracuje načerno a bere peníze na ruku. Veřejná služba za pár stovek měsíčně je nevytrhne. „Máme zkušenost, že když děláme šetření ohledně nezaměstnanosti, lidé nám říkají, že jsou evidovaní na úřadě a zároveň někde nějakou práci vykonávají,“ říká Jaromíra Kotíková z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Prokázat, že evidovaný nezaměstnaný nepřekročí povolený přivýdělek 4000 korun měsíčně, je přitom téměř nemožné.

V současné době je veřejná služba dobrovolná a bezplatná. Než se vrátí její placená verze, úřady práce zkoušejí nový nástroj pojmenovaný aktivizační pracovní příležitost. Je to práce na maximálně 40 hodin v měsíci na dohodu o provedení práce s příspěvkem až 60 korun na hodinu.

„Pokud se uchazeč během krátkodobé práce osvědčí, může na něj úřad práce poskytnout zaměstnavateli dotaci na veřejně prospěšné práce nebo na společensky účelné pracovní místo,“ říká Kateřina Beránková, mluvčí Úřadu práce ČR. Od počátku roku získalo aktivizační příspěvek 452 lidí.

Z veřejné služby se stala práce zdarma

Veřejná služba byla zavedena od roku 2009 jako motivační prostředek pro dlouhodobě nezaměstnané - kdo odpracoval 20 až 30 hodin měsíčně, měl nárok na zvýšení dávek v hmotné nouzi.

Za ministra práce Jaromíra Drábka (TOP 09) přešla agenda dávek pro dlouhodobě nezaměstnané z obcí na úřady práce a motivační prvek se zrušil, od roku 2012 se z veřejné služby stala sankce. Kdo ji odmítl vykonávat, toho mohl úřad práce vyřadit z evidence a přišel tak o dávky i o zdravotní pojištění, které za nezaměstnané úřad hradí.

Řada lidí se službě zdarma snažila vyhnout, nechávali si psát omluvenky od lékaře. Komu veřejnou službu úředník nabídl, bylo čistě na jeho uvážení, v roce 2012 jí prošlo 47 tisíc lidí. Ústavní soud v závěru roku 2012 bezplatnou službu zrušil, od té doby se téměř přestala používat.