Uprchlíci se řadí do fronty před berlínským úřadem pro zdravotní a sociální...

Uprchlíci se řadí do fronty před berlínským úřadem pro zdravotní a sociální záležitosti (7. října 2015). | foto: Reuters

V Německu přibývá azylantů bez práce. Neumí jazyk a dusí je minimální mzda

  • 392
V Německu přibývá běženců, kteří získali azyl, ale nedaří se jim najít práci. Podporu v nezaměstnanosti jich pobírá 160 000, o 20 procent víc než loni. Uprchlíci se špatně uplatňují na pracovním trhu především kvůli špatné znalosti němčiny a nemožnosti platit jim méně, než je minimální mzda. Ta činí v přepočtu 230 Kč na hodinu.

Informoval o tom deník Süddeutsche Zeitung s odvoláním na informace Spolkové agentury práce (BfA).

Problémy s nalezením práce mají především běženci z afrických a arabských zemí. Počet nezaměstnaných Syřanů se meziročně zvýšil o 126 procent na 33 700. Mezi Eritrejci v Německu vzrostl počet nezaměstnaných o 60 procent na 2300, počet nezaměstnaných Iráčanů se zvýšil o šestinu na 17 100.

„Integrace běženců na pracovním trhu není bez problémů, i kvůli jazykové bariéře,“ uvedla BfA. Mnoho uprchlíků podle agentury neumí vůbec německy, někteří dokonce ani neznají latinku. Kvůli tomu mají problém získat i málo placená zaměstnání, například v úklidových službách.

Běžencům komplikuje zaměstnání i jejich zdravotní stav. Velká část z nich trpí posttraumatickou stresovou poruchou kvůli zážitkům v zemi, odkud utekli, či strastem na cestě do Německa.

Německá vláda považuje zajištění práce pro běžence za důležitý předpoklad pro jejich začlenění do společnosti. Proto chce rozšířit dostupnost integračních kurzů, aby se jich mohli účastnit lidé s nadějí na získání azylu co nejdřív po příchodu do Německa.

Zaměstnávání uprchlíků komplikuje ale i ochrana německého pracovního trhu. Žadatelé o azyl totiž v prvních třech měsících po podání žádosti nesmějí v Německu pracovat. V dalších 12 měsících se sice o práci mohou ucházet, ale zaměstnavatelé jim mohou nabídnout místo jedině v případě, že na něj nemají kandidáta z Německa nebo z jiné země Evropské unie.

Mnichovský ekonomický institut Ifo také soudí, že německá minimální mzda 8,50 eura (230 Kč) za hodinu je příliš vysoká, protože mnoho uprchlíků nemá takovou pracovní produktivitu. Proti snížení minimální mzdy pro běžence se ale staví odbory; mají obavy, že by pak uprchlíci mohli jako levná pracovní síla vytlačovat z pracovního trhu německé zaměstnance.