Loni v srpnu byla míra nezaměstnanosti na čtyřech procentech. Analytici letos očekávali pokles nezaměstnanosti na tři procenta, informuje Úřad práce.
Podle úřadu nezaměstnanost nadále ovlivňuje dobrá kondice české ekonomiky a sezónní práce, které jsou stále v plném proudu. Týká se to zejména stavebnictví, lesnictví, zemědělství, rostlinné výroby, cestovního ruchu a gastronomie.
„K dalšímu oživení pracovního trhu by mělo dojít v září. Nezaměstnanost by tak mohla stagnovat, případně se mírně snížit,“ uvedla generální ředitelka Kateřina Sadílková.
Nejnižší, dvouprocentní míra nezaměstnanosti je v krajích Jihočeském a Pardubickém. V Plzeňském kraji je nezaměstnanost na 2,1 procenta, v Praze a Královéhradeckém kraji na 2,2 procenta. Naopak v Ústeckém a Moravskoslezském kraji je míra nezaměstnanosti shodně 4,7 procenta, což je nejvíce v ČR. Vyšší počet lidí bez práce než volných pracovních míst je v krajích Ústeckém, Jihomoravském, Olomouckém a Moravskoslezském.
Mezi okresy na tom je nejlépe Rychnov nad Kněžnou s nezaměstnaností na 1,1 procenta. V Jindřichově Hradci je to 1,2 procenta a na Praze-východ 1,3 procenta. Na opačném konci tabulky je okres Karviná s mírou nezaměstnanosti 7,1 procenta. Podíl nezaměstnaných stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 27 regionů.
Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v srpnu 32 okresů, nejvyšší byl na Plzni-jih (o 4,5 procenta) a Plzni-sever (o čtyři procenta). Nezaměstnanost naopak klesla ve 45 okresech. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,7 uchazeče.
Nejvíce volných pracovních míst nabízejí zaměstnavatelé v Praze, a to téměř 63 tisíc. Nejméně je to v Karlovarském kraji, zhruba 8 700.
Firmy slevily z požadavků
V srpnu byl největší zájem o dělníky při výstavbě budov, pomocníky ve výrobě, montážní dělníky, uklízeče a pomocníky v hotelích a dalších objektech, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, svářeče, řezače plamenem, páječe, nebo kuchaře (vyjma šéfkuchařů) a pomocné kuchaře. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory.
Vzhledem k nedostatku lidí někteří zaměstnavatelé již striktně nevyžadují úplnou profesní způsobilost, dosaženou úroveň vzdělání, získání konkrétní kvalifikace a praxi v oboru.
„Prioritou pro zaměstnavatele je především zájem o danou pozici, ochota učit se novým věcem, spolehlivost, flexibilita a chuť pracovat. Zaměstnavatelé si zaměstnance sami zaškolují a „pracují“ s nimi mnohem intenzívněji, například pro ně pořádají kurzy, školení apod.,“ uvedla Sadílková.
V srpnu Úřad práce zaznamenal vyšší poptávku po sezonních pracovnících na krátkodobé pracovní poměry. Celkem evidoval ke konci srpna 28 880 těchto pozic. Zaměstnavatelé hledali například montážní dělníky, pomocníky v oblasti těžby a stavebnictví či ve výrobě, uklízeče, pomocné pracovníky v dopravě a skladování, v zemědělství, lesnictví a rybářství, obsluhu pojízdných zařízení, kováře nebo nástrojáře. Mnoho podobných nabídek se ale v databázi ÚP vůbec neobjeví, protože je zaměstnavatelé zveřejňují jinou cestou, například pomocí internetové inzerce.
V evidenci ÚP byli nejčastěji uchazeči s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil 43 let. Mezi evidovanými bylo 82 952 lidí nad 50 let, což je podíl 36 procent. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo bez práce déle než rok 30,6 procenta lidí.
