Vše začalo v září roku 1999. Tehdy si pořídil Josef Hronek v pražské prodejně Reportér oblek za dvacet tisíc. S ujištěním, že jde o luxusní italský výrobek. A ten by měl něco vydržet.
Po roce odnesl kalhoty do čistírny. K vyčištění je převzala firma Kompas v Milevsku, která byla sběrnou pro táborskou společnost Katev. Po osmi dnech si zakázku vyzvedl.
"Vyčištění se mi nelíbilo, zadní kapsy byly pomačkané. Dohodl jsem se s personálem, že je zkusím přežehlit, a pokud to nepůjde, přinesu kalhoty zpátky," říká Josef Hronek.
Spor o vytrženou niť
Desátého října už pan Hronek reklamuje ve sběrně nejen pomačkané kapsy, ale i vytrženou niť na jedné z nohavic. Té si bohužel všiml až doma.
| ČTĚTE TAKÉ |
| I spor s chybami je možné vyhrát |
| 15 rad, jak úspěšně reklamovat |
"Občanský zákoník čistírně ukládá povinnost upozornit předem na vadnost oděvů, které přijímá k čištění, jinak za ně odpovídá. To se však nestalo, čistírna ani neprokázala, že by k vadě došlo před přijetím zakázky," říká právník Martin Elger.
Čtěte reklamační řády
Od konce listopadu 2000 následuje čilá korespondence mezi Josefem Hronkem a nejprve čistírnou Katev, poté už jen sběrnou Kompas v Milevsku. Její majitel, Pavel Bolek, v dopise pana Hronka upozorňuje, že reklamaci neuznává, neboť zmeškal reklamační lhůtu tří dnů.
Tvrdí, že kalhoty jsou v pořádku, a nabízí smírné řešení: oboustranné odstoupení od smlouvy a vrácení částky, kterou pan Hronek čistírně za vyčištění zaplatil. Osmačtyřiceti korun.
"Reklamační lhůta jsou tři dny, nevím, jestli se něco od té doby změnilo," říká dnes Pavel Bolek. Ale už tehdy obchodní inspekce v Táboře panu Hronkovi píše: "Dle občanského zákona je možno uplatnit reklamaci do tří měsíců od převzetí zakázky, není-li sjednána či zvláštními předpisy stanovena jinak."
Dvojí úsudek soudu
Pan Hronek si nechává na vlastní náklady vypracovat znalecký posudek. Na jeho základě vydává soud v Písku platební rozkaz. Nařizuje Kompasu zaplatit panu Hronkovi škodu 25 000 korun. Zdá se, že je vyhráno.
Kompas však podává proti rozhodnutí odpor a z jednání o půl roku později vyplývá, že je nutné vyžádat další zprávy. Po roce a půl nařizuje soudce Petr Máca vypracování nového znaleckého posudku. Textilní a zkušební ústav v Brně v něm píše: "Materiál byl zvolen špatně, kalhoty byly nesprávně zpracovány. Hodnota obleku je nulová, čistírna za to nemůže."
Soudce Máca mění původní rozhodnutí a žalobu pana Hronka zamítá. "Je to běžná praxe. Platební rozkaz se vydává bez jednání. Pokud se proti němu žalovaná strana odvolá, začne soudní spor. Za dva roky mohla věc vypadat jinak než na počátku," vysvětluje.
Pan Hronek nemá náhradu za zničený oblek a ještě musí zaplatit včechny poplatky. "Soud rozhodl dobře. Jestli si to zákazník nemyslel, mohl se odvolat. Měl se obrátit na výrobce, ten za to může," míní majitel sběrny Pavel Bolek. A dodává: "Čistírnu už neprovozuji."
Pan Hronek se neodvolal. "Neměl jsem na to po třech letech sílu," vysvětluje. Přesto to udělat měl. "V případě čistírny existuje odpovědnost za služby, které provádí. Je škoda, že proti rozsudku neodvolal. Měl by dobré vyhlídky na změnu výroku," dodává právník Elger.
