První otázka nemůže být jednodušší. Kdy se akcionáři v České republice dočkají peněz, které jim dlužíte?
Já jim nic nedlužím. To je teď věc představenstva Harvardského průmyslového holdingu nebo likvidátora. To je otázka pro ně.
Ale vy jste nezaplatil deset miliard korun. Jak můžete říci, že je to věc někoho jiného?
Ano, já jsem nezaplatil. Bohužel. Ale propadly směnky a tam byli ručitelé. A ti teď mají naplnit majetek holdingu. Já mám pořád toho černého Petra a pořád mě někdo volá k odpovědnosti. Já se odpovědnosti rozhodně nezříkám.
Musíte vidět, že ručitelé směnek, které já jsem nezaplatil, teď do holdingu posílají majetek.
Jaký?
Holding přece přes Daventree vlastní čtvrtinu firmy Kantupan, která prodala akcie ruské ropné firmy Sidanco. Díky tomu bude do holdingu putovat šest miliard korun. Už teď by na účtech měly být skoro dvě miliardy. A každý měsíc tam přibude dalších šest set milionů, tak je to upraveno ve smlouvě o prodeji Sidanka.
Kdy podle vás lidé, kteří na výplatu čekají skoro dva roky, peníze dostanou?
Měl byste se opravdu ptát představenstva a likvidátora, a ne mě. Ale dobře, podle mě není důvod, aby nedostali výplatu na podzim po valné hromadě. Ta by mohla schválit buď likvidaci, nebo odkup akcií.
Ale na ten nebude v holdingu dost peněz. Sliboval jste deset miliard, to by znamenalo šest set na akcii. Tolik tam není.
Sliboval, sliboval. Od té doby se stala spousta věcí. Nepodařila se - a ne jen mojí vinou - investice do Ázerbájdžánu. Dolů šly všechny východoevropské trhy.
Je mi to líto, to je realita.
Žádný fond ani holding není pojišťovna, lidi prostě musí počítat s rizikem. Já myslím, že se tam kromě těch šesti miliard za Sidanka dostane ještě něco za privatizaci v Ázerbájdžánu.
I když to bude složitější. Počítám, že nějaké další čtyři miliardy by to měly být. I kdyby byl Ázerbájdžán nula, mohla by být výplata na akcii 360 korun.
Jak teď chcete lidi přesvědčit, že tam ty peníze přijdou a oni je dostanou? Takových ujištění už slyšeli mnoho a většina z nich vás považuje za podvodníka.
S tím já nic udělat nemůžu. Mrzí mě to, ale já je nijak víc přesvědčovat nemůžu. Kožený bude vždycky ten špatný. Je to pořád dokola. Kožený vás oškubal, běžte si za ním pro peníze na Bahamy.
Vy se divíte?
Divím. Ve srovnání s ostatními fondy na tom naši akcionáři rozhodně nejsou špatně. Z fondů z kuponové privatizace jsme rozhodně mezi deseti nejlepšími. My jsme vyplatili 850 tisíc lidí. Ti mohou být přece spokojeni. Teď se pořád mluví o těch 250 tisících, kteří spokojení nejsou. Ale oni dostali šanci, a nevyužili ji.
To přece není pravda, mnoho z nich investovalo do fondů až po kuponové privatizaci a vložili tam své úspory.
No dobře. Jak jsem řekl, některé věci se nepodařily, ale i oni se brzy dočkají. I když já v tom vlastně už nefiguruji, chci, aby tahle etapa byla definitivně uzavřená.
Ale ona tak úplně uzavřená není. Celou transformaci harvardských fondů a pohyb majetku prošetřuje Útvar policie pro zvláště závažnou hospodářskou trestnou činnost.
To je pořád dokola, to se nedá vydržet. Pořád někdo něco vyšetřuje, prošetřuje, prověřuje, otevírá. Pořád nějaká stíhání. My jsme všechno dělali zákoně, podílely se na tom stovky lidí, dostali jsme všechna potřebná povolení.
A pořád to někdo chce prošetřovat. Je to šílené. A zajímavé je, že vždycky když se blíží volby, vytáhne se něco na Koženého. Jsem dobrý terč. V Česku, když někdo moc vyroste, tak je potřeba ho dusit, šikanovat, skočit po něm. Tady se zeptají, jak jsem dokázal takový úspěch. V Česku? Jen závist.
Myslíte, že by něco takového, co se udělalo s Harvardskými fondy a s jejich majetkem, bylo možné, dejme tomu, v Americe? Co by se asi stalo, kdyby třeba fondy Fidelity přes noc přestaly být fondy, jejich majetek se přeléval sem a tam a místo amerických akcií by v něm byly akcie neznámých společností s aktivitou na Východě?
To je divná otázka. Česká republika nebyla a není Amerika.
Já se ptám na to, jestli by vám tam něco takového prošlo, jestli by to bylo možné.
Možná ve třicátých letech. Ale já vám říkám, že se to nedá srovnávat. Je to absolutně jiný trh.
Tam by to prostě možné nebylo.
Tam ale taky nebylo čtyřicet let komunismu a nebyla tam ani kuponová privatizace.
V přesunech majetku od roku 1996 do teď je však celá řada podivných věcí, nikdo vlastně neví, kam majetek putuje. I veřejná soutěž na nákup akcií HPH, kterou jste vyhrál, byla podle policie krajně podezřelá - půlmiliardová kauce, jen pět dní konání, minimum informací. Prostě byla šita na míru tomu, kdo věděl, co v majetku je. A to jste byl vy.
Ta soutěž proběhla naprosto standardně. Podobné podmínky mělo třeba i ministerstvo financí.
Dnes HPH kontroluje asi čtyřicet firem z Kypru. Jsou většinou registrovány na jedné adrese, zastupují je stejní lidé. Jaký vy k nim máte vztah? Není to tak, že jejich prostřednictvím holding kontrolujete a prodáváte majetek vlastně sám sobě? Majetek by prostě mohl jen téct z Viktorovy pravé kapsy do levé.
No to bych rád. Ale tak to není. Nemám s nimi nic společného.
Co akcionáři vašich fondů, které měly ve svém majetku akcie dobrých českých podniků, celou tou vlnou transakcí získali? Co vydělali na tom, že se za jejich majetek a peníze investovalo v Rusku a Ázerbájdžánu?
Kdybychom to neudělali, byli by na tom mnohem hůř. Spočítám vám to. České akcie spadly dramaticky dolů, pětkrát sedmkrát.Tímhle jsme ten majetek zachránili.
Ale co mají třeba z investice v Ázerbájdžánu, která totálně nevyšla a kvůli níž vás žalovali velcí a renomovaní investoři z USA?
Ta investice se nepovedla, to je pravda. Byl jsem možná naivní, když jsem věřil, že se bude privatizovat ropná společnost Socar. Ale nedošlo mi, jak moc zkorumpovaná je to země.
Ve všem má absolutní kontrolu prezident Aliev, ten se na téhle akci napakoval a podvedl nás. On a jeho skupina si prostě řekli o dvě třetiny všech kuponových knížek a opcí, které jsme měli. Jinak bychom byli úplně mimo hru. No a pak se rozhodli, že nic privatizovat nebudou. Bylo to normální vydírání a podvod.
Vás nicméně žalují američtí investoři o 140 milionů dolarů. A tvrdí, že jste vy v Ázerbájdžánu podvedl je. A tyhle peníze jim sebral.
Ať žalují. Už to trvá rok a půl a ničeho nedosáhli. V téhle při vyjde pravda najevo. Oni si mě najali jako chlapíka na špinavou práci, na uplácení a získání pohádkového majetku. Teď se tváří, že jsou svatí.
Ale oni sami museli u soudu v Londýně přiznat, že upláceli. Máme řadu důkazů, že o všem moc dobře věděli. Věděli, že je v korupci namočený prezident, jak to celé funguje. Oni teď budou mít daleko větší problém než já.
Jsou to lháři a korupčníci. Nepočítali, že vyjdu s pravdou ven, teď se diví. Já ten soud vyhraju, nemám strach.
Ale vy sám říkáte, že jste se podílel na uplácení.
V těchhle končinách to jinak nejde, tak to chodí. Jinak se k žádné privatizační akci nedostanete, každý si chce líznout. Ale já z toho nemám tak velký problém jako oni. Americké zákony, kterým já jako irský občan nepodléhám, jsou daleko přísnější. Na ně.
Není vám divné, že kdekoli se objeví vaše jméno, tam to "smrdí"?
Hloupost. Podílím se na privatizaci, a to je vždy citlivá záležitost. Teď se ale vrhnu na úplně jinou oblast, s tímhle už nechci nic mít.
Na jakou?
Letecký průmysl. Ten má budoucnost, bude růst raketově. A já jsem vymyslel stroj, který může přinést revoluci do výroby trupů a křídel letadel a ohromně ji zlevnit.
Nezlobte se, ale to zní trochu divoce. Vy jste letecký konstruktér? Jak to přijde, že člověk jako vy vymyslí takový stroj?
Je to prostě jednoduchá myšlenka a nezapomeňte, že moje původní vzdělání je fyzika. A také jsem pilot. Prostě ten stroj bude z karbonových vláken navíjet, plést vlákno po vláknu, trup i křídla.
Pak se takhle upletené letadlo - laicky řečeno - upeče. To všechno je už teď známá technologie. Já ji jen budu využívat jinak. Pro malá letadla to bude ideální, výroba už nebude jako ve středověku.
Vy jste před rokem dvěma stejně zapáleně mluvil o internetu a v tom jste nakonec nic neudělal.
Nebyl na to čas. Ten mi teď většinou berou ty soudní spory. Ale tohle myslím smrtelně vážně.
Pletení a pečení letadel pro mě jako laika zní dosti šíleně. Už o tomhle vašem nápadu slyšel někdo z oboru? A co mu říkal?
Až do teď to nebyla veřejná věc. Dělají na tom lidé v Massatchuches Technology Institute, za rok bych rád už viděl prototyp. Mám dva sny: abych tenhle stroječek mohl ukázat za dva tři roky na aerosalonu v Paříži. A aby se vyráběl v České republice.
Proč? Vždyť se tam nechcete vrátit a říkáte, že se tam do vás pořád jen strefují.
To je bohužel pravda. Ale prostě by se mi líbilo, kdyby taková věc vznikla tam.
 O harvardských fondech už nechce Kožený ani slyšet. Svou budoucnost teď vidí ve výrobě letadel. Kdoví, proč by je chtěl zase dělat v Česku. |
 Je to zkorumpovaná země, říká Viktor Kožený o Ázerbájdžánu. Uplácel jsem tam, jinak to nešlo, a všichni ti, co mě teď žalují, o tom věděli. Korupčníci. |
