Monte dei Paschi di Siena. Vstupní portál hlavního sídla nejstarší fungující...

Monte dei Paschi di Siena. Vstupní portál hlavního sídla nejstarší fungující banky světa v toskánské Sieně. | foto: Profimedia.cz

Levné půjčky dusí evropské banky. České se zatím statečně drží

  • 11
Evropské banky zažívají turbulentní období. Investory neuklidnily ani relativně dobré výsledky zátěžových testů, které měly prověřit, zda by banky zvládly návrat krize. Aktuální výsledky hospodaření však ukazují, že české banky jsou na tom ve srovnání s Evropou poměrně dobře.

Jako první z velkých domácích je ve středu zveřejnila Komerční banka. Její čistý pololetní zisk meziročně stoupl téměř o procento na 6,7 miliardy korun. Bance pomohl prodej podílu v karetní asociaci Visa Europe. Akcie banky, která patří francouzské skupině Société Générale, však ještě během středy na pražské burze ztratily přes osm procent. Představitelé banky totiž ohlásili, že z letošního zisku vyplatí nižší dividendu, než původně plánovali (více čtěte zde). A to kvůli přísnějším požadavkům na objem kapitálu, který banky musí mít.

Česká spořitelna, největší tuzemská banka, své výsledky zveřejní v pátek, další banky budou následovat. Ani v tomto případě se však nečeká žádná pohroma. Předběžné údaje České národní banky naznačují, že domácí finanční ústavy souhrnně vydělaly 44 miliard korun, meziročně téměř o pětinu více. A přestože velká část tohoto přírůstku jde na vrub odprodeji Visy, domácí bankéři nemají v tomto směru důvody stěžovat si.

Růst pomáhá úvěrům

Domácím bankám se totiž zatím daří úspěšně čelit nízkým úrokům, pokračujícímu poklesu příjmu poplatků i vyšším nákladům, které přináší přísnější regulace. Dobře rozjetá ekonomika přispívá k rychlému nárůstu objemu poskytovaných úvěrů, například Komerční banka rozpůjčovala domácnostem i firmám meziročně téměř o desetinu více.

Nesmyslná expanze a rozhazování peněz. Nejstarší banka světa je na kolenou

Lidé mají díky nízkým úrokovým sazbám stále větší zájem o hypotéky, firmy zase kvůli rostoucí poptávce více investují do rozšiřování výroby. A prosperita snižuje také podíl špatných, nesplácených úvěrů.

„Zdravý domácí bankovní sektor má dostatek síly podporovat hospodářský růst. Na rozdíl od některých jiných států eurozóny,“ shrnuje hlavní ekonomka České bankovní asociace a bývalá členka bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová.

Špatný stav evropského bankovního sektoru odrážejí i hrozivé propady jejich akcií na evropských burzách. Třeba akcie italského Unicreditu přišly za posledních 12 měsíců o více než 70 procent své hodnoty, akcie Deutsche Bank ztratily 64 procent. Ve středu sice akcie některých, zejména francouzských bank rostly, zdaleka však nevyrovnaly propady ze začátku týdne.

S nedostatkem kapitálu i s vysokým podílem nesplácených úvěrů bojují zejména italské banky, problémy ale mají i velké německé banky jako Deutsche Bank či Commerzbank. Obě banky, které ohlásily prudký propad pololetního zisku, se potýkají s důsledky nízkých úrokových sazeb v eurozóně. Na aktivity v oblasti investičního bankovnictví mají navíc nepříznivé dopady i výkyvy na kapitálových trzích. „Zkušenosti z řady zemí eurozóny naznačují, že negativní sazby nejenže nepodpoří růst hospodářství, ale mohou poškodit zdraví bankovního sektoru,“ říká Zamrazilová.

Panika po brexitu

Bankovní paniku ještě zesílily výsledky hlasování o odchodu Velké Británie z Unie. „Je zřejmé, že vstupujeme do období zvýšené nejistoty, v němž jsou ekonomická rizika zatlačena do pozadí politickými a geopolitickými událostmi,“ prohlašuje šéf největší evropské banky HSBC Douglas Flint.

O víkendu zveřejněné zátěžové testy nicméně dopadly lépe než před dvěma roky. Během případné recese by z 51 testovaných významných evropských bank jen dvě, italská Monte dei Paschi a irská Allied Irish Banks, nedostály požadavkům na minimální kapitál. Příliš dobře si však nevedly ani zahraniční matky tuzemských bank, včetně rakouské Raiffeisen a italské Unicredit.

Ekonomové navíc tvrdí, že unijní banky jsou na tom hůře, než by výsledky testů napovídaly. A že potřebují doplnit kapitál o 900 miliard eur, aby ukázaly, že stojí na pevných nohou. Na rozdíl od finanční krize po roce 2008 by však nynější problémy bank neměly zasáhnout celou ekonomiku.

„Evropský bankovní systém je v mnohem lepší kondici než tehdy. Objem půjček se stále zvyšuje. Problémy mají jen specifické finanční ústavy. Banky sice nemají dost kapitálu, ale mají ho více než před lety. A objem půjček se stále zvyšuje,“ míní komentátor britského listu Financial Times Martin Sandbu.

Dlouhodobý pokles akcií podle něj také odráží hrozby pro současný byznys model, jako jsou nízké úrokové sazby, které připravují banky o jejich současné marže. Tradiční model bankovnictví ohrožuje také nástup nových digitálních technologií.