Centrum informačních technologií a aplikované informatiky Slavičín

Centrum informačních technologií a aplikované informatiky Slavičín | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Miliardy dotací přinesly násobně méně pracovních míst, než se tvrdí

  • 33
Operační program Podnikání a inovace pomohl jednotlivým firmám, nelze ale říct, zda rozdělené evropské dotace 84 miliard korun podpořily konkurenceschopnost a inovace, na které byly určeny. Vyplývá to z kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu. Díky programu podle kontrolorů také vzniklo několikanásobně méně pracovních míst, než 48 tisíc, které vykázali zaměstnavatelé.

Dotační program, který běžel v letech 2007 až 2015, měl posílit konkurenceschopnost české ekonomiky a pomoci inovacím v průmyslu a službách. Jak popisuje v pondělí vydaná zpráva, kontroloři Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) prověřili 61 projektů, které získaly dotace za 1,1 miliardy korun.

Z kontroly vyplynulo, že projekty měly pozitivní vliv - ovšem hlavně na dotacemi podpořené podniky. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), pod které program spadal, ale podle NKÚ nastavilo globální i některé dílčí cíle příliš obecně, takže prospěšnost programu nešlo vyhodnotit.

Cíle podle NKÚ naplnily dvě ze šesti stanovených priorit programu, u tří byly splněny částečně a u jedné zůstal cíl nesplněn. Priority, u kterých byly cíle splněny, tvořily přes 40 procent peněz pro operační program.

Spolykaly stamiliony dotací. V inovačních parcích sídlí řezník i poradce OVB

Na prozkoumání části programu Podnikání a inovace (konkrétně výzvy OPPI Prosperita zaměřené na budování „inovační infrastruktury“ - tedy vědecko-technických parků a podnikatelských inkubátorů) se shodou okolností zaměřil v posledních měsících iDNES.cz. Impulsem byla insolvence Nupharo Parku (psali jsme zde).

Zjištění redakce bylo velmi podobné, jako teď zveřejnilo NKÚ. Některé parky jsou téměř nevyužívané, jinde je zasídleno mnoho firem, které s inovacemi mají společného jen velmi málo (text tomu věnovaný najdete zde). O to, co se v parcích zadotovaných minimálně desítkami milionů děje, se ministerstvo moc nezajímá.

NKÚ: Kontrola selhala, ministerstvo věřilo údajům příjemců

To potvrzuje i NKÚ. „U každého pátého projektu také selhala kontrola ze strany MPO,“ uvádí zpráva. Úřad zjistil, že některé dílčí cíle programu i jeho globální cíl byly nastaveny příliš obecně. „Nelze tak vyhodnotit, jaký měl celý program přínos pro českou ekonomiku, ani to, jestli byl efektivní,“ napsal kontrolní úřad.

Děsivý případ projektu ve Slavičíně

Konkrétně se pátrání iDNES.cz i kontrola NKÚ ve svých závěrech shodly na případě Centra informačních technologií a aplikované informatiky ve Slavičíně, které je po pěti letech téměř prázdné (věnovali jsme mu text zde). Kontrola NKÚ odhalila ještě zajímavější podrobnosti (strany 9 až 10 zprávy):

- Příjemce nevytvořil žádná nová pracovní místa.

- V prostorách nesídlí žádné inovační firmy. Tři zasídlené společnosti využívají cca 35 % výměry. Další dvě firmy mají za úhradu v objektu virtuální sídlo.

- Příjemce nedoložil, zda vznikla v zasídlených firmách nějaká pracovní místa.

- V objektu se konal pouze seminář s názvem Jak na dotace v novém období 2014–2020.

- Technologické transfery a projekty spolupráce s vysokými školami, výzkumnými ústavy nebo průmyslovou sférou se neuskutečnily.

- Projekt předpokládal, že služby VTP a CTT budou využívat firmy podnikající v průmyslovém areálu Slavičín. Takové firmy v něm však prakticky nesídlily.

Firmám i vysokoškolákům slouží ve Slavičíně nové Centrum informačních technologií a aplikované informatiky.

Mimo až komické situace (jediný seminář v problémově zadotované budově byl o tom, jak získat dotace) ukázal i slavičínský případ na velký problém kontroly celého programu obecně: výsledky projektů, jako například počet nově vytvořených pracovních míst nebo zvýšení tržby, sloužily jen jako takzvané monitorovací ukazatele. Nebyly pro příjemce dotací závazné a měly sloužit jen pro vyhodnocení operačního programu.

Ministerstvo navíc u monitorovacích ukazatelů spoléhalo jen na informace od příjemců, kteří je ale podle zjištění NKÚ vykazovali v řadě případů nesprávně. „U jednoho příjemce tak podle údajů MPO vzniklo 51 pracovních míst, i když ve skutečnosti jich bylo jen 18. Údaje o počtu pracovních míst přitom MPO využívá při prezentaci výsledků celého programu,“ uvedl kontrolní úřad.

Díky programu podle kontrolorů tak vzniklo několikanásobně méně pracovních míst, než 48 tisíc, které vykázali zaměstnavatelé.

MPO: Dotace ekonomice prospěly, táhly HDP

Ministerstvo průmyslu závěr NKÚ odmítá. Formulace cílů a odpovídajícího nastavení indikátorů podle něj schválila Evropská komise. Program podle ministerstva významně přispěl k vývoji a růstu české ekonomiky a k rozšíření rozsahu výroby. Přispěl též ke zvýšení počtu inovací.

„NKÚ pracoval s velmi omezeným vzorkem 61 projektů, a skutečně nelze na základě jednoho projektu (centrum Slavičín) paušálně hodnotit veškeré dopady OPPI a plošně aplikovat negativní závěry na celý operační program,“ dodal v reakci mluvčí MPO František Kotrba.

Kotrba zároveň vyzdvihuje, že OPPI úspěšně dočerpal jako první operační program ze 17 existujících v Česku celou alokaci 84 miliard korun. Včetně spolufinancování příjemci bylo vynaloženo přibližně168 miliard.

„Závěrem je třeba uvést, že OPPI významně přispěl k vývoji a růstu české ekonomiky a k rozšíření rozsahu výroby. Neméně důležitým faktem je, že díky OPPI došlo taktéž ke zvýšení počtu inovací. Za rok 2015 bylo vyčerpáno a proplaceno přibližně 25 miliard korun, spolu s kofinancováním zhruba 50 miliard. Zejména v minulém roce byl nárůst HDP 4,5 % významně tažen mimo jiné výdaji z OPPI,“ dodává.