„Úřad se zaměřil jak na evropské dotace poskytované prostřednictvím Programu rozvoje venkova, tak na národní dotace a dotace určené nestátním neziskovým organizacím,“ uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v tiskové zprávě.
Kontroloři prověřili 77 projektů, které na dotacích získaly více než 60 milionů korun. U příjemců dotací pak NKÚ prověřil v rámci 13 projektů za téměř devět milionů korun.
Podle NKÚ dopadla nejhůře oblast dotací určených neziskovým organizacím. Jednotlivé odbory ministerstva neměly společná pravidla udělování dotací a nebyly schopné vysvětlit, jak projekty vybíraly.
„Od roku 2013 MZe sice už mělo pravidla pro výběr projektů, přesto ale k získání dotace stačilo předložit jen velmi obecné a stručné informace o projektu a jeho souhrnných nákladech. Z tak obecných žádostí nemohlo MZe posoudit, jestli je projekt kvalitní a dává smysl, a tedy jestli by měl dotaci získat,“ stojí ve zprávě.
„Zpráva NKÚ hodnotí období od roku 2007 do roku 2014, tedy období před nástupem současného ministra Jurečky. Zdědili jsme projekty, do jejichž realizace jsme už nemohli zasáhnout. Za působení současného ministra se například pravidla pro poskytování dotací neziskovým organizacím každoročně postupně zpřísňují,“ reagovalo ministerstvo zemědělství na zprávu NKÚ.
Předražený Rok na vsi
Ministerstvo si ani nestanovilo strop výdajů, které bylo ochotné žadatelům proplatit. V praxi to vedlo k tomu, že dotaci získaly velmi rozdílné projekty. Například u vzdělávacích projektů pro děti se velmi výrazně lišily náklady na jednoho účastníka.
Projekt Ryba domácí stál 178 milionů, ryby se však jedí stále méně |
Zatímco účast jednoho dítěte na vzdělávací akci Poznávej les všemi smysly vyšla na 30 korun a u akce Zemědělství žije pak na 40 korun, tak v případě slavností Rok na vsi to bylo 1 400 korun na jednoho účastníka. Tato dvoudenní akce, které se zúčastnilo zhruba tisíc návštěvníků a ve které děti prošly naučnou stezkou a navštívily dobovou vesničku či tvořivé ateliéry, vyšla na téměř jeden a půl milionu korun. Stejná suma by tedy například v případě projektu Poznávej les stačila pokrýt náklady na zhruba 54 tisíc účastníků, upozornili kontroloři.
Za tři roky jen pár desítek konzultací
Nedostatky odhalili kontroloři i u národních dotací. Z nich ministerstvo financuje například krajská informační střediska, která mají bezplatně poskytovat informace o zemědělství a rozvoji venkova.
V praxi se jedná obvykle o pronajatou kancelář, kde pracovník poskytuje konzultace, a to například i pomocí e-mailů či SMS zpráv. Množství takto poskytnutých konzultací bylo ale v kontrolovaném období mizivé. Krajské informační středisko Středočeského kraje poskytlo od roku 2010 do roku 2012 jen 35 osobních konzultací. Další konzultace poskytlo například pomocí 92 e-mailů a 59 telefonních hovorů.
Cena jedné konzultace v roce 2010 vycházela na 11 000 korun, v letech 2011 a 2012 pak na 4 500 korun. Celkově přispěl stát na provoz těchto center v letech 2007 až 2014 více než 45 miliony korun. Podle NKÚ jsou tato centra nepotřebná a jejich funkci by měly plnit jiné, už existující instituce.
Ministerstvo hodlá zjištění NKÚ ohledně informačních středisek podrobně vyhodnotit. „To nám poslouží k zásadní reformě celého poradenského systému, do kterého tato informační střediska patří. Reforma je plánována na letošní rok,“ řekla tisková mluvčí ministerstva Markéta Ježková.
