Nejvyšší kontrolní úřad.

Nejvyšší kontrolní úřad. | foto: Lukáš Bíba, MF DNES

Vymáhání pohledávek vázne, stát chybuje. NKÚ podá trestní oznámení

  • 37
Kontrola, jak se ministerstvu financí daří vymáhat zahraniční pohledávky, vedla Nejvyšší kontrolní úřad k podání trestního oznámení na neznámého pachatele. Konkrétně kvůli porušení povinnosti při správě cizího majetku. NKÚ jmenoval i případ z doby, kdy byl ministrem nynější premiér Bohuslav Sobotka.

Předmětem kontroly byly civilní zahraniční pohledávky České republiky a zjišťování jejich návratnosti. Koncem roku 1998 přesahovala výše pohledávek České republiky 122 miliard korun. V závěru roku 2012 ministerstvo spravovalo civilní pohledávky už jen za přibližně 16 miliard.

Jak stát vymáhá pohledávky

Ministerstvo financí uvedlo, že vymáháním pohledávek získalo v letech 1997 až 2013 do státního rozpočtu 46,8 miliardy korun.

Rozdíl mezi tímto příjmem a rozdílem hodnoty pohledávek v roce 1998 (122 mld.) a 2012 (16 mld.) činí podle resortu odpisy a speciální pohledávky.

"Nejúspěšnější" z pohledu ministerstva byl rok 2002. To stát vymohl pohledávky za 21,5 miliardy. Loni vymohl pohledávky za 300 milionů korun.

Jenže v letech 2011 a 2012 ministerstvo podle mluvčí NKÚ Olgy Málkové inkasovalo ze zahraničních pohledávek jen 299 milionů korun. U některých pohledávek uzavřelo deblokační smlouvy, které měly zajistit vymáhání pohledávek třetí stranou nebo jejich odprodej.

Takových smluv uzavřelo ministerstvo v letech 2011 a 2012 podle informací NKÚ jedenáct. V sedmi prověřených smlouvách, jejichž nominální výše přesahovala miliony amerických dolarů, ministerstvo vybralo deblokátora bez výběrového řízení.

"Smlouvy s deblokátory navíc neobsahovaly žádný institut zajištění pohledávky, přestože ministerstvo financí mělo na jejich základě inkasovat částky v řádu desítek milionů korun," uvedl Nejvyšší kontrolní úřad. Dodal, že ve čtyřech případech ministerstvo neinkasovalo nic, ve třech zbývajících minimální částky.

"NKÚ v souvislosti s touto kontrolou podává i trestní oznámení na neznámého pachatele pro porušení povinnosti při správě cizího majetku," uvedla mluvčí úřadu Olga Málková.

Babiš si "posvítí" na kostlivce v Sobotkově skříni

Ministerstvo závěry NKÚ respektuje. "Ministr Andrej Babiš zadá hloubkovou analýzu fungování a procesů odboru, který má příslušnou agendu na starost. Ministr také chce znát celkovou částku, kterou se podařilo získat ze zahraničních pohledávek zpět do státního rozpočtu včetně potřebných detailů rozhodnutí o prominutí pohledávek," uvedlo ministerstvo.

V praxi to znamená, že Babišem vedené ministerstvo bude zkoumat možná pochybení ministrů sociální demokracie. Nejvyšší kontrolní úřad totiž zmínil čtyři případy pochybného postupu ministerských úředníků - jednoho z roku 1999 (ministry během tohoto roku byli Ivo Svoboda a Pavel Mertlík), dvou z roku 2000 (Pavel Mertlík) a jednoho z roku 2004 (nynější premiér Bohuslav Sobotka).

V letech 1999 a 2000 patřili ministři do vlády premiéra Miloše Zemana, v roce 2004 byl Sobotka ministrem ve vládě Vladimíra Špidly, která byla téhož roku rekonstruovaná dosazením premiéra Stanislava Grosse. Lídrem všech zmíněných vlád byla ČSSD, které ve zmíněných kabinetech vždy připadal i post ministra financí.

Případ z doby, kdy byl ministrem financí Bohuslav Sobotka, zmínil NKÚ takto: "Ministerstvo bez výběrového řízení uzavřelo inkasní smlouvu s deblokátorem týkající se pohledávky za Íránem ve výši 21 milionů amerických dolarů (nyní taková částka odpovídá 430 milionům Kč, pozn. red.). Ministerstvo mělo dle inkasní smlouvy získat přes 8,6 milionu dolarů. Přestože do konce roku 2004 žádnou úhradu od deblokátora neobdrželo, uzavřelo s ním dodatek, který případnou úhradu posunul na neurčitý termín."

Exministr Miroslav Kalousek:

Za mě nevýhodné smlouvy nebyly

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek ČTK řekl, že za jeho působení nebyla podepsána žádná deblokační smlouva bez výběrového řízení, který by byla nevýhodná pro stát. "Od roku 2007 jsem radikálně změnil systém vymáhání zahraničních pohledávek. Místo služeb deblokátorů jsem preferoval přímé jednání se státy s cílem zvýšit transparentnost, snižovat náklady a zvyšovat výtěžnost pro stát," uvedl.

Ministr financí Andrej Babiš a premiér (a jeden z Babišových předchůdců na ministerstvu) Bohuslav Sobotka spolu vedli při, zda má ČSSD mít na Babišově ministerstvu náměstka. Nakonec se dohodli, že ano (podrobnosti zde). Kontrolu NKÚ však Babiš podnítit nemohl, konala se od března do října 2013.

Vedení účtu za 6 300 měsíčně a zrušený informační systém

NKÚ dále podotkl, že při správě zahraničních pohledávek využívá ministerstvo financí služeb nejmenované banky, přičemž náklady na tyto služby postupně klesají. V roce 1997 činily 40 milionů Kč ročně, v roce 2012 pak 14,1 milionu Kč. Výdaje se ale ve většině případů týkají jen vedení evidenčních účtů a podle NKÚ je dohodnutá paušální částka za vedení účtu 6 300 Kč za měsíc příliš vysoká.

Kontrola také odhalila, že resort zaplatil v letech 2006 a 2007 celkem 2,2 milionu za vytvoření informačního systému, do kterého měly být údaje o pohledávkách ukládané a pomocí něhož měly být spravované. Ministerstvo ale systém nikdy nezprovoznilo a v roce 2011 ho s odkazem na finanční a uživatelskou neefektivitu ukončilo.

Tím podle kontrolorů postupovalo nehospodárně, čímž porušilo rozpočtovou kázeň. Toto a další podezření na porušení rozpočtové kázně nahlásil NKÚ příslušnému finančnímu úřadu. "Celkově se oznámení o porušení rozpočtové kázně týkalo prostředků ve výši 2,6 milionu korun," uvedl úřad.