Stát platí za vznik pracovního místa 163 tisíc, zjistili kontroloři

  8:01aktualizováno  8:01
Za jedno pracovní místo vzniklé díky investičním pobídkám zaplatil stát v průměru 163 tisíc korun. Příspěvky firmám na vznik na pracovních míst se v posledních letech prudce zvýšil, vyplývá ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadů. Podle NKÚ ministerstvo práce nadhodnotilo rozpočet na nová pracovní místa o 880 milionů korun.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Daniel Beran, MAFRA

Zatímco do konce roku 2013 stát vynakládal na jedno nové místo 50 tisíc korun, postupně se příspěvek zvýšil až na 200 tisíc. „Od poloviny roku 2015 na některá nová pracovní místa vytvořená ve zvýhodněných průmyslových zónách příspěvek vzrostl na 300 tisíc korun. Řeč je přitom jen o investičních pobídkách na vznik nových pracovních míst. Faktem ale je, že investoři dostávají od státu i další podporu, například daňová zvýhodnění,“ uvedl NKÚ v tiskové zprávě.

NKÚ se zaměřil na to, jak Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad práce využily peníze na vytváření nových pracovních míst a rekvalifikace a školení prostřednictvím investičních pobídek. Úřad práce dostal od ministerstva zhruba 1,4 miliardy, ale vyplatil z této částky pouze 278 milionů korun.

Většinu z této částky, 233 milionů, získalo dohromady 15 firem, které za pomoci investičních pobídek vytvořily 4 916 pracovních míst za více než 800 milionů korun. Podle kontrolorů ale nelze dopady investičních pobídek na nezaměstnanost jednoznačně vyhodnotit.

Může se hodit

„Tvorbu nových pracovních míst podporují i další dotační programy, nové pozice neobsazují jen uchazeči z řad nezaměstnaných a souběžně se vznikem nových míst jiná místa zanikají. Od roku 2012 do roku 2015 nezaměstnanost klesla z 8,6 procenta na 6,5 procenta. Počet uchazečů evidovaných na úřadech práce déle než jeden rok ale stoupl ze 186 tisíc na 211 tisíc,“ tvrdí NKÚ.

Stát nadhodnotil o 880 milionů rozpočet na nová pracovní místa

Kontroloři se pozastavují nad tím, proč z téměř 1,5 miliardy určených pro investiční pobídky v letech 2012 až 2014 byla vyčerpána pouze pětina prostředků. Ministerstvo podle NKÚ každoročně nadhodnocovalo rozpočet v řádu stovek milionů korun, opodstatnění nemělo zhruba 880 milionů korun.

„Takové nadhodnocování je proti zásadám sestavování rozpočtu. V rozpočtu na rok 2014 byly také započítány peníze, které se měly firmě vyplácet až od roku 2017. V jiném případě zase rozpočet zahrnoval peníze pro investora, který o ně ani nepožádal. Z takto sestavených rozpočtů se pak využil jen zlomek peněz,“ kritizuje NKÚ.

Část zbylých prostředků převedlo ministerstvo do nároků z nespotřebovaných výdajů, část například na platy zaměstnanců Úřadu práce ČR, České správy sociálního zabezpečení a Státního úřadu inspekce práce.

Právě nadhodnocování rozpočtů a vytváření skrytých rezerv převáděním neutracených peněz do nároků z nespotřebovaných výdajů NKÚ dlouhodobě kritizuje. NKÚ upozornil, že na začátku roku 2015 tyto nároky dosáhly téměř 155 miliard korun, podle vlády byla tato částka podobně vysoká i na začátku roku 2016.

Autor:


Nejčtenější

Všichni chtěli spot ve stylu Air Bank, říká autor. Nově opisuje E.ON

Reklama na služby E.ON.

Jedni říkají, že jde o „vykrádačku“, jiní to tak nevidí. Spotů, které se inspirovaly populárními krátkými reklamami Air...

Šátek za tisíc dolarů vypadá jako ženské přirození, značka Fendi sklidila výsměch

Růžovou šálu Touch of Fur vyrábí italská módní značka Fendi

Italská značka luxusního oblečení Fendi pobavila svým kožešinovým šátkem mnohé uživatele sociálních sítí. Zejména jeho...



Z prošlého jídla a miliard much udělali dva Britové v Jižní Africe byznys

Od roku 2008, kdy firma vznikla a přijala první zaměstnance, se jejich počet...

Miliardy much a hnijící jídlo jsou pro bratry Jasona a Davida Drewovy z Velké Británie jádrem podnikání. V Jižní Africe...

Mladí chtějí žít na dluh a mít hned to, na co rodiče šetřili, říká bankéř

Šéf Sberbank Edin Karabeg

Mileniálové si půjčují a jsou častěji ochotni jít do rizika než jejich rodiče, myslí si šéf české pobočky Sberbank Edin...

KVÍZ: Proč chyběl v Československu toaletní papír a kde byste našli Baťov?

Peníze

České a slovenské hospodářství prošlo za posledních sto let etapami bouřlivého rozvoje i zaostávání. Děti dnes už...

Další z rubriky

Pražský radní Dolínek míří do vesmíru, chce založit „českou NASA“

Petr Dolínek

Pražský radní pro dopravu Petr Dolínek, známý především kontroverzním rozhodnutím o zboření Libeňského mostu, míří výš....

Kdepak první republika, nejlíp se mají Češi dnes, tvrdí studie

Prezident T. G. Masaryk v doprovodu předsedy vlády Antonína Švehly přicházejí...

Život v Československu ve dvacátých letech 20. století bývá často idealizován. V mnoha ohledech byl však výrazně horší...

Agrofert se znovu snaží koupit pekárny United Bakeries

Dodávky firmy Penam určené pro distribuci pečiva.

Pekárenská firma Penam z koncernu Agrofert hodlá koupit jediného akcionáře čelního českého výrobce pečiva United...



Najdete na iDNES.cz