Za pronájem budovy Tokovo zaplatí NKÚ ročně 77,6 milionu korun.

Za pronájem budovy Tokovo zaplatí NKÚ ročně 77,6 milionu korun. | foto: Lukáš Bíba, MF DNES

NKÚ utrácí za komerční prostory, o státní kanceláře ani nezažádal

  • 15
Zaměstnanci Nejvyššího kontrolního úřadu sedí v nejdražších kancelářích ze všech státních organizací. Nájemné za budovu sídla NKÚ je jednou z hlavních výtek, které poslanci z kontrolního výboru vůči jeho prezidentovi Františku Dohnalovi mají. Namísto státních kanceláří totiž čím dál více preferuje využívání soukromých prostor.

Zprávu, na jejímž základě poslali poslanci Dohnala před kárnou komisi, označuje za politické prohlášení plné nepravd.

Poslancům se například nelíbí to, že před přestěhováním ani Dohnal nezažádal vládní dislokační komisi o to, aby mu nabídla volné státní prostory, a šel rovnou do soukromého.

"Měl by nejdříve hledat státní budovy a ne soukromé. Pak to může svádět i ke spekulacím, zda za tím není i něco jiného," míní poslanec kontrolního výboru Libor Ježek. "Nájem měl být krátké dočasné řešení, než se postaví nemovitost. Pan Dohnal to posouvá na stálo," dodal Ježek.

Mluvčí vlády Roman Prorok potvrdil, že se Dohnal na komisi vůbec neobrátil. Podle něj má k dispozici dvě volné budovy, není však jasné, zda by požadavkům NKÚ vyhovovaly. Rovnou začal hledat soukromé kanceláře.

Nejvyšší kontrolní úřad se v roce 2007 přestěhoval z původního sídla v pražských Holešovicích, které už prý nevyhovovalo, jen o kousek dál.

Za pronájem budovy Tokovo, která patří firmě majetkově i personálně propojené s PPF, ročně zaplatí 77,6 milionu korun za 10 200 metrů čtverečních. Tedy 7 600 korun za metr čtvereční ročně. Je to hodně, nebo málo?

Realitní odborníci nechtějí takovou záležitost bez znalosti detailů transakce příliš komentovat. "Nominální hodnotu nájmu může navýšit například širší spektrum služeb," vysvětluje Radka Novak, šéfka pronájmů kanceláří v Cushman&Wakefield.

Podle ní jsou nájmy v Holešovicích, kde NKÚ sídlí, kolem 13,5–14,5 eura měsíčně za metr čtvereční, tedy kolem 4 700 korun ročně. "Výběr budovy byl nejvhodnější variantou z posuzovaných alternativ," říká mluvčí kontrolorů Radka Burketová.

To, že NKÚ platí za kanceláře příliš, podle poslanců ukazuje poměr nákladů na nájem a počet zaměstnanců u jiných státních organizací, které sídlí v soukromých budovách.

S výjimkou Ředitelství silnic a dálnic, které dislokační komise do průměru nezahrnula "kvůli nadstandardním cenám", je průměrná cena na zaměstnance 65 tisíc za rok. NKÚ platí v Holešovicích 244 tisíc korun, tedy téměř čtyřnásobek.

Takový rozdíl má i jiný důvod: na jednoho kontrolora připadá dvakrát více metrů čtverečních než v jiných úřadech. Neznamená to však, že mají více místa, spíše mají více nepříliš často využívaných místností. Z deseti tisíc metrů čtverečních zabírají kancelářské plochy jen zhruba polovinu.

Miliony za nevyužité kanceláře

Kvůli přestěhování do Tokova má více než dva roky NKÚ prázdné pronajaté kanceláře v Paláci Karlín, kde pracovala část zaměstnanců, kteří se nevešli do původního sídla.

Teď jsou kanceláře prázdné, smlouva byla uzavřena ještě před Dohnalovým příchodem a nelze ji lehce vypovědět. Podle zprávy poslanců tak úřad platí zbytečně až do konce letošního roku celkem přes sedm milionů korun. "Jednáme s pronajímatelem o ukončení smlouvy a je šance, že smlouva skončí v červnu," říká Dohnal.

NKÚ už v roce 2004 koupil pozemek na místě bývalého holešovického pivovaru na stavbu nového sídla, teď ho nabídl jako nepotřebný. Přitom jen pozemek stál 74 milionů korun, dalších 13,8 milionu stála například dokumentace pro územní rozhodnutí.

Dohnal tvrdí, že ve státním rozpočtu chybějí peníze, a proto se rozhodl pro komerční pronájem. Ten má po pěti letech, pokud prodlouží smlouvu, klesnout na 41,6 milionu korun z dnešních téměř 78 milionů ročně.

"Propočty hospodárnosti ukazovaly jednoznačně na lepší variantu pronájmu," dodala Burketová. Podle ní je v Praze dostatečná nabídka kancelářských prostor za ekonomickou cenu. "Pan prezident je přesvědčen, že Nejvyšší kontrolní úřad musí v první řadě dbát na efektivitu státních investic," podotkla.

V krajích ze státního do soukromého

Náklady navíc paradoxně vzrostly i v mimopražských pobočkách: těch sice výrazně ubylo, ale úřad za nájem platí více, než když měl větší počet kanceláří. Například v roce 2006 platil úřad za dvacet poboček roční nájem tři miliony korun. Loni, už po seškrtání na devět poboček, vyskočil nájem na více než osm milionů.

Většina poboček do té doby fungovala ve státních budovách s minimálními náklady. V krajských městech se však úřad přestěhoval většinou do soukromých prostor. Například v Českých Budějovicích původně byl zadarmo ve státní budově, teď platí General Electric dva miliony nájmu.

Státní budovy byly podle Dohnala často nevhodné a vyžadovaly nákladné rekonstrukce, i když byly k pronájmu zadarmo.