Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nobelovu cenu za ekonomii získali Američané Sargent a Sims

  13:06aktualizováno  15:13
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali ekonomové Thomas Sargent a Christopher Sims. Komise je ocenila za metody, které pomáhají zjistit, jak rozhodnutí vlád a centrálních bank ovlivňuje ekonomický růst, nezaměstnanost, inflaci či investice. Ve Stockholmu to oznámil výbor pro udělování Nobelovy ceny při Švédské akademii věd.

Držitelé Nobelovy ceny za ekonomii pro rok 2011 Christopher A. Sims (vlevo) a Thomas Sargent. | foto: Koláž - iDNES.cz

Sargent a Sims vyvinuli praktické nástroje, které dokážou ukázat, jak se například růst úrokových sazeb či snížení daní odrazí na HDP či inflaci. Zkoumali také, co nastane, když centrální banka trvale změní inflační zacílení nebo když vláda pozmění své záměry pro vyrovnaný rozpočet.

Christopher Albert Sims (68)

Profesor ekonomie a bankovnictví na Princetonské univerzitě se zabývá zejména ekonometrií. Byl jedním z hlavních propagátorů vektorové autoregrese v empirické makroekonomii. Napomáhal také rozvoji fiskální teorie cenové hladiny a teorie racionální nepozornosti.

Narodil se v roce 1942. Doktorát získal v roce 1968 na Harvardově univerzitě. Od roku 1988 je členem Americké akademie věd a umění a od roku 1989 Národní akademie věd. Letos byl jmenován prezidentem Americké ekonomické asociace (AEA).

"Dnes jsou metody, které vyvinuli Sargent a Sims, základními nástroji makroekonomických analýz," zdůvodnil výbor svou volbu.

Sims a Sargent své výzkumy prováděli nezávisle na sobě v 70. a 80. letech minulého století. Jejich práce zůstává nanejvýš aktuální i v dnešní době, kdy se vlády a centrální banky snaží vyhnout recesím.

Sargentova a Christopherova práce totiž také pomáhá pochopit dopady hospodářských změn či šoků, jako jsou prudký růst cen ropy, inflace a nezaměstnanost. "Myslím, že metody, které používám a které Tom (Sargent) vyvinul, jsou základem pro nalezení východiska z těchto (současných) potíží," řekl během telefonické konference Sims.

Sargentova práce ukázala, jak může být strukturální makroekonometrie využita k analýze trvalých změn ekonomické politiky. Tato metoda našla využití například při studiu makroekonomických vztahů, když domácnosti a společnosti přizpůsobí svá očekávání souběžně s ekonomických rozvojem.

Simse zastihla zpráva o udělení ceny v posteli. "S manželkou jsme slyšeli telefon. Nestihl jsem ho vzít a nevěděl jsem, kam volat zpět, tak jsem šel opět spát," řekl v přímém telefonickém rozhovoru s novináři. Připustil ale, že ho napadlo, že by telefonát mohl souviset s udílením Nobelovy ceny.

Tu však podle svých slov do té doby nečekal. "Bylo to pro mě překvapení. Moc si toho vážím. Uvědomuji si, že výsledky mé práce jsou podepřeny prací jiných lidí a já vůči nim nyní cítím velikou odpovědnost," prohlásil Sims, který nyní působí jako profesor Princetonské univerzity.

Thomas John Sargent (68)

Profesor ekonomie Newyorské univerzity je považován za jednoho z předních představitelů takzvané školy racionálního očekávání, která vznikla v 70. letech minulého století v USA.

Sargent se narodil v roce 1943. Vystudoval Kalifornskou univerzitu v Berkeley a doktorát získal v roce 1968 na Harvardově univerzitě. Od roku 1976 je členem Ekonometrické společnosti a od roku 1983 je členem Americké ekonomické asociace AEA.

Američané získají za svůj výzkum odměnu ve výši deseti milionů švédských korun, v přepočtu zhruba 27 milionů Kč. Sims na otázku, kam by v dnešní turbulentní době investoval vydělané peníze, odpověděl, že by je po nějaký čas držel v hotovosti a pořádně by o tom přemýšlel.

Američané získávají Nobelovu cenu nejčastěji. Loni se o ni podělili Peter Diamond a Dale Mortensen z USA a také řeckokyperský Brit Christopher Pissarides (více zde).

Ekonomové ve své teorii analyzovali, jak státní regulace ovlivňuje například nezaměstnanost, volná místa a platy. Vysvětlovali třeba, proč vysoká podpora lidem bez práce vede k vyšší nezaměstnanosti a delšímu hledání práce.

Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Založila ji až v roce 1968 na Nobelovu památku švédská centrální banka Sveriges Riksbank.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Máme vlastní značky, ukazuje slovenský Lidl v nových spotech - špagety
VIDEO: Slovenský Lidl provokuje. Dobírá si ceny značkových produktů

Reklamní kampaně německého obchodního řetězce Lidl provází jedna kontroverze za druhou. V nejnovější kampani na Slovensku se řetězec snaží posílit pozici...  celý článek

Ilustrační snímek
„Chipsokalypsa" děsí Novozélanďany, déšť zničil pětinu úrody brambor

Chipsokalypsa či bramborogeddon. Situace kolem nedostatku smažených lupínků už na Novém Zélandu dosáhla takových rozměrů, že pro ni vznikly speciální názvy....  celý článek

Karel Gott
KOMENTÁŘ: Proč hvězdy berou tolik? Gott měl talent ale i dávku štěstí

Miliardově rekordní přestup fotbalisty Neymara či astronomické výdělky hvězd boxerského ringu oživily otázku: Proč špičkoví sportovci a zpěváci berou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.