Evropské směrnice vyžadují, aby dodavatelská a provozovatelská struktura v případě produktovodů byla v zájmu zachování volné hospodářské soutěže oddělená, což v tomto případě podle regulátora není. List Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) napsal, že rozhodovat nyní budou pravděpodobně soudy.
Projekt Nord Stream 2 vede ruská plynárenská společnost Gazprom, v níž má hlavní slovo stát. Firma pro tento účel zřídila dceřinou společnost Nord Stream 2 AG. Zhruba polovinu financí poskytly německé firmy Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská společnost Shell, dále rakouská OMV a také francouzská Engie.
Podle regulátora ale konsorcium nemá v části německých výsostných vod na výjimku z unijní energetické směrnice nárok, neboť potrubí nebylo technicky hotové k rozhodnému dni, což bylo 23. května 2019. Ten den nabyla účinnosti zmíněná unijní energetická směrnice. Konsorcium naopak argumentuje tím, že ač projekt není fyzicky dokončen, je už ekonomicky funkční, neboť do něj byly investovány miliardy eur.
Konsorcium v prohlášení uvedlo, že má měsíc na to, aby rozhodlo o dalším postupu včetně odvolání, a že postoj regulátora považuje za porušení německých ústavních záruk.
„Mezinárodní právní experti potvrzují, že zúžení definice slova ‚hotový‘ na dokončení fyzické výstavby plynovodu by bylo porušením ochrany oprávněných očekávání a dalších základní práv unijních pravidel,“ uvedlo konsorcium. To také podle listu FAZ v první reakci sdělilo, že k rozhodnému dni mělo dokončeno financování projektu a že ještě před oznámením úpravy energetické směrnice investovalo bez možnosti návratu částky v řádu miliard eur.
