Norská opoziční Strana práce, která v tamním parlamentu momentálně drží nejvíc křesel, stáhla minulý víkend svou podporu pro těžbu ropy v oblasti souostroví Lofoty.
Spor o těžbu v oblasti se táhne mnoho let, přes dlouhodobý odpor ekologů měla až donedávna souhlas největších norských politických stran. „Vládnoucí Konzervativní strana a donedávna i Strana práce v zásadě podporovaly spuštění studií proveditelnosti pro potenciální využití,“ napsal server OilPrice.com, který monitoruje dění na světovém trhu s ropou.
Souostroví Lofoty
Nyní je možnost permanentního zákazu těžby v oblasti blíže, než kdykoli předtím, jelikož většina norského parlamentu odmítá jakýkoli geologický průzkum pásma kolem souostroví Lofoty.
„Dramatický obrat nejsilnější norské strany představuje významnou ránu pro norský ropný průmysl. Mohl by signalizovat, že se skandinávský národ blíží konci éry, která z něj učinila jeden z nejbohatších,“ uvedla agentura Bloomberg.
Miliardy barelů ropy
Podle tamních těžařských firem, na čele se státním podnikem Equinor ASA, je přístup k zásobám ropy v oblasti klíčový. Jelikož stávající norské zásoby černého zlata docházejí, bez využití nerostného bohatství souostroví Lofoty země svou nynější produkci neudrží.
Podle odhadů se v pásmu nachází zhruba jedna až tři miliardy barelů ropy, což při současných cenách představuje bohatství v hodnotě přes 64 miliard amerických dolarů (téměř 1,5 bilionu korun) .
Místní obyvatelé těžbu dlouhodobě odmítají. Ohrozila by totiž početnou populaci polární tresky, na níž jsou závislí tamní rybáři. Zásah do přírody souostroví by mohl zasáhnout i turismus. Lofoty, na kterých žije zhruba 24 tisíc obyvatel ročně navštíví až milion turistů.
Omezování fosilních paliv nás bude stát téměř bilion dolarů, varují Norové |
Norové v posledních letech začínají přehodnocovat svůj přístup k ropě, která je od 70. let minulého století pro jejich ekonomiku klíčová. Jejich obavy z klimatických změn rostou a snaží se proto svou těžbu kompenzovat mnohými „ekologickými“ opatřeními. Norsko má nyní nejvíc elektrických aut v přepočtu na obyvatele, země také byla mezi prvními, které podepsaly Pařížskou klimatickou dohodu.
Transformace norské ekonomiky však bude nejspíš dlouhá. Ropa a zemní plyn tvoří zhruba pětinu HDP a více než 40 procent exportu. Příjmy z ropy jsou navíc klíčové pro financování sociálního státu, uvádí norské ministerstvo energetiky.
