Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Národ milionářů. Každý Nor má ve fondu uložené čtyři miliony

  17:57aktualizováno  17:57
Norsko má největší světový fond státního majetku, jehož hodnota v úterý poprvé v historii dosáhla hranice jednoho bilionu dolarů (21,9 bilionu korun). Podle agentury Reuters má na úspěchu norského státního investičního fondu zásluhu hlavně růst na globálních akciových trzích a posilování kurzu eura.

Výhled na Geiranger fjord, Norsko | foto: Pavla Bernertová

Norský státní investiční fond, který spravuje tamní centrální banka, má v současné době hodnotu 2,5násobku ročního HDP Norska. Původní prognóza přitom počítala s tím, že v roce 2020 dosáhne teprve 1,3násobku HDP. Norsko má 5 277 762 obyvatel, na každého z nich tak v přepočtu připadne zhruba 4,1 milionu korun.

Ropný fond založila země v roce 1998 s cílem našetřit svým občanům peníze na důchod. Norsko si je vědomo toho, že tamní ropné vrty mohou jednoho dne vyschnout, a tento fond je pojistkou, která má zajistit financování sociálních výdajů současným i budoucím generacím.

Do fondu putují všechny příjmy ze státních ropných a plynárenských polí a také dividendy ze společnosti Statoil, která je ze 67 procent vlastněna státem. Norská centrální banka přes fond investuje do akcií (65,1 procent), dluhopisů (32,4 procent) a postupně zvyšuje také své podíly v nemovitostech (2,5 procent). S podílem téměř v devíti tisících společnostech má fond 1,3 procenta světové tržní kapitalizace a 2,3 procenta v Evropě. Centrální banka investuje zásadně mimo Norsko, aby nedošlo k destabilizaci ekonomiky země.

Rozhodování o strategii, která je svěřena ministerstvu financí, bylo v minulosti často kritizováno především kvůli investování do neetických projektů. Proto v roce 2004 vznikla etická komise fondu, která stanovila přísná etická a environmentální pravidla, podle kterých se rozhoduje, kam fond může či nemůže investovat.

Fond například neinvestuje do firem, které byly obviněny z porušování lidských práv, ze zaměstnávání dětí či z vážného znečišťování životního prostředí. Vyhýbá se i zbrojařskému a tabákovému průmyslu. V březnu fond vyřadil z portfolia akcie české elektrárenské společnosti ČEZ a dalších devíti světových firem, které těží nebo využívají uhlí. V roce 2010 byla vyloučena společnost Phillip Morris ČR.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jídlům vždy nelze upřít nejen dobrou chuť, ale i vysokou estetickou úroveň.
Šéfkuchař nechce být v průvodci Michelin, odmítl získané hvězdičky

Prestižní kulinářská cena v podobě hvězdiček v průvodci Michelin je snem každé dobré restaurace. Existují však i výjimky. Šéfkuchař jedné z oceněných...  celý článek

Ilustrační snímek
Místo malého šálku velký kelímek. Italové se učí pít kávu od Američanů

Když se v Itálii řekne káva, znamená to rychle natočené espresso bez nějakých obřadních „rituálů“. Mladé Italy ale začínají lákat nově otevírané kavárny v...  celý článek

Ilustrační snímek
Toalety ucpalo 100 000 eur v bankovkách. Švýcaři zjišťují jejich původ

Nad neobvyklým nálezem, který učinili na toaletách jedné z ženevských bank, si nyní láme hlavu švýcarská policie. Záchody finančního domu a posléze i tří...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.