Norský státní investiční fond, který spravuje tamní centrální banka, má v současné době hodnotu 2,5násobku ročního HDP Norska. Původní prognóza přitom počítala s tím, že v roce 2020 dosáhne teprve 1,3násobku HDP. Norsko má 5 277 762 obyvatel, na každého z nich tak v přepočtu připadne zhruba 4,1 milionu korun.
Ropný fond založila země v roce 1998 s cílem našetřit svým občanům peníze na důchod. Norsko si je vědomo toho, že tamní ropné vrty mohou jednoho dne vyschnout, a tento fond je pojistkou, která má zajistit financování sociálních výdajů současným i budoucím generacím.
Do fondu putují všechny příjmy ze státních ropných a plynárenských polí a také dividendy ze společnosti Statoil, která je ze 67 procent vlastněna státem. Norská centrální banka přes fond investuje do akcií (65,1 procent), dluhopisů (32,4 procent) a postupně zvyšuje také své podíly v nemovitostech (2,5 procent). S podílem téměř v devíti tisících společnostech má fond 1,3 procenta světové tržní kapitalizace a 2,3 procenta v Evropě. Centrální banka investuje zásadně mimo Norsko, aby nedošlo k destabilizaci ekonomiky země.
Rozhodování o strategii, která je svěřena ministerstvu financí, bylo v minulosti často kritizováno především kvůli investování do neetických projektů. Proto v roce 2004 vznikla etická komise fondu, která stanovila přísná etická a environmentální pravidla, podle kterých se rozhoduje, kam fond může či nemůže investovat.
Fond například neinvestuje do firem, které byly obviněny z porušování lidských práv, ze zaměstnávání dětí či z vážného znečišťování životního prostředí. Vyhýbá se i zbrojařskému a tabákovému průmyslu. V březnu fond vyřadil z portfolia akcie české elektrárenské společnosti ČEZ a dalších devíti světových firem, které těží nebo využívají uhlí. V roce 2010 byla vyloučena společnost Phillip Morris ČR.
