Počítá s tím návrh novely insolvenčního zákona, který už ministerstvo spravedlnosti poslalo do připomínkového řízení a který v pondělí řešila tripartita. Zásadní změnou je konec jistoty výnosu nejméně třiceti procent z dluhů pro věřitele. Ministerstvo to vysvětluje tím, že zadluženost lidí se neustále zvyšuje.
„Jde o koncepční novelu, která zásadním způsobem mění fungování oddlužení. Existuje velké množství lidí, kteří díky třicetiprocentní hranici na oddlužení nedosáhnou, a to i bez své viny. Poctiví dlužníci by přitom měli mít možnost své dluhy splatit. V žádném případě se ale nejedná o dluhovou amnestii,“ uvedl ministr spravedlnosti Robert Pelikán.
„Řada dlužníků se ocitla v tzv. dluhové pasti charakterizované jako stav, v němž se jejich pohledávky staly fakticky nesplatitelnými, neboť jejich celková výše roste rychleji, než jak ji dlužníci jsou schopni uspokojovat ze svého majetku a svých příjmů,“ uvedlo ministerstvo spravedlnosti v důvodové zprávě.
Splatit 30 procent už nebude povinné
Podle návrhu by měla padnout hranice 30 procent, kterou má nyní dlužník pro povolení osobního bankrotu během pěti let zaplatit a po které je bez závazků. Taková meta je pro řadu lidí nedostupná, zvláště v případě, že neřešili nesplácení svých dluhů včas nebo se dostali do rukou lichvářů, u kterých zaplatí na úrocích výrazně více než za samotný dluh.
Banky cílí na lidi na okraji. Pomáhají těm zadluženým i s handicapem |
„Návrh předkládá sanační řešení úpadku pro všechny dlužníky, kteří jsou schopni ze svých příjmů pravidelně uhrazovat alespoň náklady insolvenčního řízení a kteří jsou zároveň ochotni usilovat o co nejvyšší uspokojení pohledávek svých věřitelů pod dohledem insolvenčního soudu a insolvenčního správce,“ uvedlo ministerstvo.
Podle důvodové zprávy současná legislativa dosud pomíjí nemajetné osoby bez dostatečného příjmu a odkazuje je pouze na likvidační způsob řešení úpadku konkurzem. Ten ale většinou řešení kvůli nemajetnosti nepřináší.
„Neustálým postihováním jakéhokoliv majetku a příjmů dlužníka bez perspektivy dosažitelného splacení dluhů a ukončení exekučních řízení je dlužník uvržen do stavu, v němž pro nedostatek finančních prostředků jemu i jeho rodině hrozí existenční problémy a který je ve svém důsledku v rozporu s ideou práva žít tak, aby nebyla ohrožena dlužníkova lidská důstojnost,“ uvádí materiál.
Tři varianty, jak se dostat z dluhů
Velkou změnou je i rozdělení oddlužení do tří kategorií podle toho, kolik je schopný dlužník zaplatit. Pokud například více než padesát procent, bankrot se zkrátí na tři roky. Druhá varianta je stejná se stávající: nejméně 30 % během pěti let. Poslední a zřejmě nejspornější je sedmiletá doba splácení, kdy není limit částky na splacení. Stačit bude jen to, že na jeho straně půjde rozpoznat záměr platit své dluhy
Dá se ale očekávat, že novela bude pod velkým tlakem zejména ze strany bank a poskytovatelů půjček, výrazně totiž snižuje objem peněz, na které mohou v osobních bankrotech dosáhnout. Ministerstvo ale tvrdí, že jde o vytvoření podmínek pro vyšší uspokojení věřitelů při oddlužení plněním splátkového kalendáře a posílení výchovného efektu oddlužení.
Ministerstvo ve svém materiálu současně upozorňuje, že narůstá neúspěšnost vymáhání dluhů přes exekuce, protože exekutoři už u předlužených lidí nemají co brát. „ Možnost získat dostatečné příjmy, z nichž by splatili své dluhy včetně narůstajícího příslušenství, je v některých případech dokonce fakticky vyloučena s ohledem na výši těchto pohledávek a dynamiku jejich nárůstu,“ uvádí materiál. Ministerstvo proto mluví o dluhové pasti, kdy dluhy včetně příslušenství rostou rychleji, než jak ji jsou dlužníci schopni uspokojovat ze svého majetku a svých příjmů.
