Nová pravidla pro sběr vysloužilých elektrospotřebičů by mohla zdražit ty nové

Nová pravidla pro sběr vysloužilých elektrospotřebičů by mohla zdražit ty nové | foto: Profimedia.cz

Recyklace elektrospotřebičů čeká změna, může to však zdražit ty nové

  • 46
Lednice, pračky, mobily a další výrobky. To všechno by mohlo zdražit, pokud vstoupí v platnost nová pravidla pro sběr vysloužilých elektrospotřebičů, která chystá vláda. Velcí výrobci totiž tvrdí, že se kvůli tomu zvednou recyklační příplatky. Svozové a recyklační firmy si ale myslí opak.

Každý, kdo si kupuje nový mobil, pračku nebo ledničku, platí v ceně i příplatek za jejich ekologickou likvidaci. Pohybuje se od několika korun za malé spotřebiče po stokoruny za ty větší. Nový zákon o výrobcích s ukončenou životností, který ve čtvrtek budou posuzovat vládní legislativci, by podle velkých výrobců spotřebičů mohl přinést jejich zvýšení.

Jádrem sporu je nové pravidlo, které má zcela oddělit výrobce od zpracování a recyklace elektroodpadu. „Stavějí neprostupnou čínskou zeď,“ říká Radek Hacaperka, ředitel Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů CECED.

„Hrozí, že svozové firmy vyšroubují cenu nahoru. A to by se pak mohlo promítnout do výše recyklačních příspěvků. Spotřebiče by tak mohly podražit o desítky a v některých případech, třeba u lednic, až o stovky korun,“ vysvětluje Hacaperka.

Podle svozových a recyklačních firem však „čínská zeď“ recyklační příspěvky nezvedne. Spíše naopak. „Pokud se možnosti zpracování otevřou dalším firmám, zvýší se konkurenční tlak, který naopak tlačí na snížení ceny,“ říká ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka.

Zdražení by podle něj mohlo naopak nastat v případě, že by dominantní kolektivní systémy sběru zabraly ještě větší podíly na trhu, než mají nyní. „Chceme-li udržet poplatky za elektrozařízení na přijatelné úrovni, je potřeba důsledně oddělit kolektivní systém od zpracovatele a zabránit tomu, aby se segment sběru a zpracování elektrozařízení dále monopolizoval,“ míní Havelka.

Ani podle ministerstva životního prostředí, které zákon předkládá, nepovede odstavení výrobců od zpracování odpadu ke zdražení. „Tento argument vnímáme jednoznačně účelově,“ říká Ladislav Trylč, vedoucí oddělení zpětného odběru MŽP.

Úřad se novou úpravou snaží reagovat na situaci, která vznikla po roce 2012. Výrobci sdružení v kolektivním systému Asekol si tehdy u Jihlavy založili vlastní zpracovatelský závod Enviropol, kde recyklují drobné spotřebiče z Česka i dalších zemí. To vyřadilo ze hry řadu nezávislých zpracovatelů včetně chráněných dílen, kteří dříve od Asekolu dostávali zakázky na zpracování elektrošrotu. Situaci kritizoval i antimonopolní úřad.

„Současný stav má negativní vliv na soutěžní prostředí v oblasti zpracování odpadů. Zároveň vytváří prostor pro potenciální vyvádění finančních prostředků pryč z kolektivního systému,“ míní Trylč s tím, že obdobný zákaz propojení výrobců, respektive kolektivních systémů, platí například na Slovensku. „A vedou se o něm diskuse i na celoevropské úrovni,“ dodává.

Na druhou stranu však existují země, jako třeba Rakousko, kde se naopak výrobci na recyklaci přímo podílejí.

Hacaperka namítá, že výrobci berou recyklaci jako součást přirozeného cyklu výrobku, protože recykláty opět znovu použijí k výrobě nových produktů. Účastí v orgánech zpracovatelských firem mohou hlídat skutečné náklady na recyklaci. Pro svozové firmy jde podle něj naopak především o byznys – točí se v něm stovky milionů korun ročně.

Kdo zajistí plnění přísné normy

Větší kolektivní systémy upozorňují i na to, že stát bere výrobcům možnost ovlivnit recyklaci, přesto na ně za tento proces přenáší plnou odpovědnost. „To je nelogické a nekoncepční,“ říká šéf největšího kolektivního systému Elektrowin Roman Tvrzník.

Nově totiž budou za plnění evropských kvót zpětného sběru odpovídat přímo kolektivní systémy, a ne stát jako nyní. Podle směrnice se má letos zpětně vybrat 40 procent výrobků, ale v roce 2021 už má tento podíl dosáhnout alespoň 65 ­procent. Zatímco letošní kvótu by měla země naplnit, s oním pětiletým cílem už může být problém.

Ministerstvo věří, že k naplnění kvót by mohla napomoci i další novinka v zákoně – uzavřená sběrná síť. To znamená, že elektroodpad by mohl sbírat jen ten, kdo má uzavřenou smlouvu s kolektivním systémem. Podle Trylče to navíc umožní lépe sledovat, co se s vysloužilými spotřebiči reálně děje. Včetně jistoty, že recyklace proběhla podle pravidel.

Odpadovým firmám se taková uzavřená síť nezamlouvá. „Elektroodpady by měl mít možnost sbírat každý, kdo k tomu dostane povolení od státu po splnění zákonných podmínek, nikoli jen vybraná skupina,“ říká Havelka.