A otázka je, zda by lidé do vzdálenějších lokalit ještě chtěli, většina z těch, kteří nyní kupují na okrajích Brna byty, to dělá proto, že v centru a jeho okolí není kvalitní bydlení k sehnání.
„Poptávka je obrovská, zůstává ale dlouhodobě neuspokojená. A lidé, kteří neseženou kvalitní bydlení v centru, se tak logicky porozhlédnou v novostavbách na kraji měst,“ vysvětluje generální ředitel realitní agentury Real Spektrum Jiří Fajkus.
Zároveň ale upozorňuje, že nabídka novostaveb postupně začíná převyšovat poptávku. „V několika případech se už stalo, že se vyprodávaly hotové byty se slevou,“ dodává.
Ceny bytů žene nahoru strach z vyšší daně
Jak je to s cenami bytů? Právě nedostatek kvalitního bydlení v centru Brna žene ceny těchto bytů do astronomických částek. Pomaleji pak stoupají ceny na sídlištích a v novostavbách.
„V tom, kolik se staví a jak ceny stoupají, hraje roli strašák změny kategorie daně z přidané hodnoty,“míní analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. Podle Jiřího Fajkuse se nyní v menším opakuje to, co Česká republika zažila před vstupem do Evropské unie.
„Všichni čekali, že ceny bytů i na sídlištích půjdou obrovsky nahoru. Bublina ale záhy splaskla,“ říká ředitel realitní kanceláře. Podobně podle něj dopadne i strašák vyšší sazby DPH na stavební práce, pravděpodobně se totiž podaří prosadit takzvanou kategorii sociálního bydlení, která dovolí zachovat menší byty v nižší sazbě daně.
Ceny bytů, a v Brně zvlášť, ale dál porostou. Negativní roli v tom totiž sehraje nedostatek místa, se kterým se už nyní developeři potýkají. „Ze severozápadu, což jsou nejžádanější lokality, je Brno ohraničené. Ceny pozemků už teď rostou v řádu desítek procent,“ popisuje Jiří Fajkus.
Město se tak může rozvíjet hlavně jižním a jihozápadním směrem, kvalita bydlení je tam ale v porovnání se severem města neporovnatelná. Víc než domům a bytům totiž jih města patří průmyslovým zónám, letišti a vlakovým tratím. Chybí i možnost rekreace, místo lesů ležících severně od Brna mohou obyvatelé jihu města vyrazit leda tak do lánů kukuřice.
Kam město může růst? Jedině na jih a „dovnitř“
Ve městě ovšem existují hektary pozemků, do kterých se mohou obytné čtvrti rozrůst - zahrádkářské kolonie. S jejich možným využitím nejen pro stavbu nových bytových domů operovalo předchozí vedení města, kterému se podařilo prosadit prověření využití kolonií do zadání nového územního plánu.
Podle plánů bývalé radniční garnitury měly zmizet například zahrádkářské kolonie na úpatí Žlutého kopce, na Kraví hoře nebo kolonie Juranka nad Jundrovem. „Je to nepřirozená bariéra pro pohyb občanů a navíc často blokují klíčové rozvojové plochy,“ prohlásil tehdy náměstek primátora Radomír Jonáš.
Zároveň upozornil, že například ve srovnání s Vídní má Brno v poměru k ostatní ploše zahrádek několikanásobně víc. Jak se k rozrůstání města „dovnitř“ staví nové vedení radnice?
„Situaci prověřujeme. Je pravda, že město na jednu stranu potřebuje plochy pro výstavbu, ale na druhou stranu potřebuje i kyslík. A ten máme i díky zahrádkářským koloniím,“ uvedl brněnský primátor Roman Onderka. O částečném zmenšení kolonií tak město stále uvažuje, rozhodně je ale nemíní z Brna zcela vymýtit.
