Úřednická vláda Jiřího Rusnoka bude v příštích týdnech schvalovat na první pohled nenápadný materiál, který se však dotkne více než milionu domácností v bytových domech napojených na teplárnu nebo s vlastní kotelnou.
Vyhláška mění parametry, podle kterých se účet za teplo rozděluje na jednotlivé byty. To může přinést lidem zlevnění i zdražení. Podle toho, zda topí moc, nebo málo.
"Důvodem těchto změn je co možná nejspravedlivější rozúčtování nákladů a srovnatelné podmínky tepelné pohody ve všech bytech," vysvětlil mluvčí ministerstva Marek Ženkl.
Podle současného modelu se čtyřicet až padesát procent útraty rozpočítává podle podlahové plochy (základní složka), zbytek podle skutečné spotřeby každého bytu (spotřební složka). V některých bytech se ještě zohledňují koeficienty například podle patra, světové strany či podle toho, zda jde o prostřední či krajní byt. Nově se může u části domů zvýšit poměr spotřební, tedy individuální složky až k sedmdesáti procentům.
Snížení podílu základní složky však nebude automatické, nemělo by se o něm ani hlasovat mezi družstevníky či vlastníky bytů. "Mělo by být určeno na základě energetického auditu budovy. Obecně lze říci, že toto ponížení se tedy použije u objektů, které prošly kompletní revitalizací," naznačil Ženkl.
Nový systém je spravedlivější
Podle výkonného sekretáře Asociace rozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu Jaromíra Pohanky je dosavadní podíl základní složky dostatečně spravedlivý a nelze počítat náklady jen podle skutečné spotřeby. "Lidé si neuvědomují, že dům je uvnitř velmi propustný, i když má zvenčí dobrou izolaci," uvedl Pohanka.
Za zásadní změnu ve vyhlášce tak považuje změnu odchylky od průměrné ceny za teplo na metr čtvereční. Pokud například dosud stálo roční vytopení metru čtverečního v domě 300 korun, mohla se účtovaná cena lišit každým směrem o 40 procent podle toho, jak moc lidé topili. Rozmezí tedy bylo 180 až 420 korun.
Nově může klesnout oproti průměru jen o pětinu, stoupnout však až na dvojnásobek. Rozmezí se tak změní na 240 až 600 korun. To znamená, že ti, kdo "berou" teplo od sousedů a sami co nejvíc šetří, už nemůžou na nechtěnou pomoc tolik spoléhat. Připlatí si ovšem i ti, kteří například topí dvakrát tolik, než je průměr domu. "Je to spravedlivější než dosud," podotkl Pohanka.
Novela by měla snížit spotřebu, věří ministerstvo
Ministerstvo věří, že taková úprava povede ke snížení spotřeby tepla. "Horní hranice bude výchovně působit na některé uživatele, kteří si budou svoji nadspotřebu plně hradit, a nebude již přenášena na ostatní, kteří se chovají energeticky vědomě," dodal Ženkl.
Rozúčtování je velmi častým tématem sporů mezi vlastníky bytů. "Je to pravidelně jedno z nejdiskutovanějších témat na schůzích společenství. Ti, kdo topí, se nechtějí smířit s tím, že někteří platí velmi málo," říká David Vlček, předseda výboru společenství vlastníků bytového domu v Praze-Hostavicích.
Problém navíc narůstá s tím, jak si spousta lidí pořizuje byt jako investici a nechává ho prázdný. I tito lidé musí platit nejméně 60 procent průměrných nákladů na teplo.
Firmy zabývající se rozúčtováním cen změny chválí. "Považujeme to za správné, protože ve spotřebě tepla i teplé vody jsou mezi jednotlivými domácnostmi značné rozdíly a je nespravedlivé, aby nájemníci, kteří zodpovědně šetří energie, dopláceli na ty, kteří plýtvají," uvedla vedoucí rozúčtovacího oddělení společnosti ista Jarmila Simbartlová.
