Přísnější pravidla stanovuje nařízení EU, jehož hlavní části začnou platit 13. prosince 2014. Na etiketách potravin budou muset být nově označené například alergeny, nebude už také možné používat bleší písmo. Přesně o dva roky později začne platit povinnost vypisovat i výživové hodnoty (tuky, cukry, bílkoviny, energetická hodnota). Na některých etiketách se však informace objeví dříve.
Firmy většinou tvrdí, že změny vítají, protože chtějí spotřebitelům vyjít vstříc, ale připouští, že mají s novými obaly práce nad hlavu a nová legislativa jim spolkne stovky tisíc až miliony korun v investicích.
Výrobci začali připravovat nové obaly a etikety už letos, musí je totiž změnit až u tisíců svých výrobků. Více práce mají ti, kteří hodně exportují. Třeba výrobce pražených oříšků a sušeného ovoce Alika má 950 výrobků a u všech musí obaly přetvořit. "Myslím, že na některé naše obaly už se to nevejde," obává se generální ředitelka Jana Kremlová možného zvětšování plochy sáčků či krabiček. Tím by narostla i cena. U některých výrobků, jako jsou například oříšky s wasabi, zabírají informace o složení hodně místa už nyní.
"Nutně to vede k tomu, že se obaly musí pořád zvětšovat. Jsem založením ekolog a hrozně mně vadí, že kvůli tomu, že tam budeme psát něco, co nikdo nečte, tak se bude zbytečně produkovat více odpadu," myslí si Kremlová.
Naopak se jí líbí, že by se díky novele měl vždy uvádět původ potravin. Firma Alika jen kvůli změnám obalů investovala přes sto tisíc korun do počítačů a programů, které umí nové etikety vytisknout. "Stávající software na etikety neumí dělat třeba proložená písma," popsala ředitelka.
Není úplně jasné, jak obaly značit
Potravináři navíc upozorňují na nejasná pravidla nového značení. "Největší úskalí tkví bohužel v tom, že zatím není ve všech bodech přesný výklad. Celá řada těchto ustanovení je totiž neúplná a nejasná, což umožňuje různý výklad," uvedla šéfka marketingu výrobce müsli Emco Petra Farkašová. "Nejvíce času trávíme nyní tím, abychom si ujasnili správný výklad," dodala.
Co nařídí novela zákona o potravinách
|
Na nejasný výklad upozorňují i právníci advokátní kanceláře Ambruz&Dark Deloitte Legal. Řadu povinností teprve Evropská komise upřesní prováděcími předpisy. "Budou se týkat především údajů o původu jednotlivých druhů potravin, což vzpomeneme-li si na kauzy polských potravin, je otázka zásadního významu," uvedl Petr Knebel z Ambruz&Dark.
Snaha EU o zjednodušení pravidel podle něj může skončit vytvořením podmínek pro roztříštěnou úpravu na úrovni jednotlivých členů Evropské unie. Členské země si totiž budou moci některé podrobnosti na obalech upravit podle svého.
Firmu Emco čekají komplikace hlavně u vícejazyčných exportních obalů. Budou se totiž zřejmě muset začít vyrábět jejich další mutace, a tím se zvýší skladové zásoby obalů i samotných výrobků.
Nová pravidla stanoví také minimální velikost písma na 0,9 milimetru u nejmenších obalů a 1,2 milimetru u větších. Důvod je prostý: některé etikety se špatně čtou. Například USA jsou však vůči potravinářům přísnější, nejmenší povolený font písma má 1,6 milimetrů.
Firmy měly na přípravu obalů dost času, legislativa prošla na úrovni EU už v roce 2011. Například potravinářská společnost Hamé změny provádí už přes rok a zatím stihla "převléknout" zhruba polovinu ze svých 1 700 výrobků.
Firma odhaduje náklady na miliony korun. "Týkají se i grafických úprav. Musíme připravit nejen papírové etikety, ale i zcela nové litografie potištění plechovek atd," popsal mluvčí Petr Kopáček. Firma bude muset navíc některé etikety vyrábět samostatně v české a slovenské verzi, protože kvůli stanovené minimální velikosti písma už nebude možné oba texty vtěsnat na jednu etiketu. "To samozřejmě znamená další vícenáklady spojené se skladovými zásobami," dodal mluvčí.
Prodejny budou muset přiznat odkud dováží své zboží
Pravidla o značení obalů jsou součástí české novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích, kterou minulý týden schválila vláda. Vzhledem k tomu, že jde o nařízení EU, však začnou platit i bez ohledu na osud této novely.
Ta ovšem přináší další velké změny. Tou nejspornější je povinnost obchodníků informovat u vstupu do svých prodejen o pěti zemích, z nichž nejvíce dovážejí potraviny, prodávané v obchodě. Nařízení se bude týkat provozovatelů podniků s tržbami nad pět miliard korun. Zákazník by se měl vždy k 1. lednu dozvědět, odkud potraviny dominující v nabídce pocházejí i s uvedením procentního vyjádření jejich podílu.
"Cílem ustanovení je poskytnout spotřebiteli relevantní informace, na jejichž základě se může rozhodovat při výběru potravin," vysvětlila ředitelka odboru komunikace ministerstva zemědělství Dana Večeřová.
Někteří obchodníci požadavek označují za protiústavní a byrokratický. "Dle našeho názoru se jedná o protiústavní požadavek. Návrh nutí provozovatele maloobchodních prodejen, aby prozrazovali svá obchodní tajemství, která zahrnují také nákupní zdroje," uvedla mluvčí společnosti Ahold Dagmar Krausová.
Podle ní navíc nebude možné informaci objektivně zjistit, protože u balených výrobků se nemusí uvádět země původu. To je případ mnoha potravin, včetně například medu, kde je často uvedeno "vyrobeno v EU". Ahold podle slov mluvčí nabízí 70 procent výrobků z Česka.
Považujete nařízení o uvádění původu dovážených potravin v obchodě za smysluplné?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 20. prosince 2013. Anketa je uzavřena.
