"Na jedné straně je naším cílem být ochráncem a pokračovatelem tradic a na druhé straně musíme využívat všeho, co se odehrává ve světě v pivovarnictví - sledovat všechny inovace, trendy a nezaostávat," tvrdí Woodward.
Jak se to projeví v Česku?
Český pivovarnický průmysl zřejmě neporoste nijak mohutně. Chceme náš podíl na trhu zvyšovat, ale víme, že neporoste objemově. Chceme růst v ukazatelích hodnoty, ne tolik v objemu, který je v podstatě daný.
Dotkne se to značek prazdroje?
Nechceme rozehrávat nějaké další posuny v portfoliu značek. Považujeme ho za vyvážené.
Takže nebudete rušit značky nebo měnit pozici některých z nich?
Pozornost bude věnována hlavním značkám, které přinášejí hodnotu - Gambrinus, Radegast, částečně Kozel, ale neznamená to, že budeme něco v portfoliu měnit.
Chystáte nějakou zásadní změnu?
Nemám v plánu dělat nějaké zásadní změny. Tato společnost je velmi úspěšná. Potřebuje se rozvíjet, vylepšovat, přidávat hodnotu tam, kde je to potřeba. Samozřejmě to neznamená, že zastavíme investice, ty budou pokračovat.
Co se dá pro Prazdroj udělat v zahraničí?
Je to jedna z oblastí, na kterou se soustředíme. Chceme v horizontu několika příštích měsíců důrazně zvýšit export.
Jak? A kde?
Amerika, Velká Británie, Německo - to jsou klíčové trhy, které byly i v minulosti a zůstanou. Zajímavá může být Itálie, kde jsme přítomni, ale ne moc významně.
Využijete spojení s Millerem pro posílení pozice v Americe?
Upřímně řečeno, zatím jsem nezkoumal, jak to tam vypadá. Ale určitě se chystají marketingové kampaně. Dalším zajímavým místem je Afrika, kde je distribuce připravena.
Může Prazdroj uspět mezi zavedenými značkami pivovaru SAB, který je tam na domácí půdě?
Zajímavé na jihoafrickém trhu je právě to, že SAB nemá moc prémiových značek. To vedlo k rozhodnutí importovat prémiové značky Miller a Pilsner Urquell.
A co východní trhy, Čína, Rusko?
Rusko je zajímavý trh. Máme tam své plány. Ale Čína to je něco jiného, tam není moc prostoru. Jsou tam nízké marže a velmi malý prémiový segment.
Mohlo by se pivo v Rusku vyrábět i licenčně?
Samozřejmě, ta možnost existuje a zkouší se to. Je to otázka dost velkých investic, takže to nejde hned, ale pracujeme na tom. Zkoušky probíhají, ale pivo zatím uvařené není.
Je možné, že by se Prazdroj za pár let vyráběl třeba v deseti patnácti zemích?
Upřímně řečeno, patnáct zemí, to asi těžko. Každopádně vyrábět někde licenčně znamená mít pro to perfektně zpracované výzkumy průzkum trhu, spotřebitelů, chování, toho, jak vnímají značky, jestli skutečně vyžadují importované pivo. Teprve po pečlivém vyhodnocení můžeme uvažovat o tom, že výroba může být rozšířena.
Pokud se vrátíme do Česka, jak vidíte cenu Prazdroje? Češi bývají na cenu piva citliví...
Cenová pozice národního prémiového piva je správná. Na druhé straně musím uznat, že cenová úroveň piva je v Česku pro spotřebitele velmi výhodná.
Úroveň cen by tedy měla růst?
Nějaký strop se těžko odhaduje. Pro nás je úkol zvyšovat hodnotu značek, tedy aby lidé platili za to, co považují za dostatečnou hodnotu. Samozřejmě, obecně vzato, je na českém trhu prostor pro pohyb cen piva.
Může například vstup do EU nějak ovlivnit cenu?
Když se podíváte do okolních zemí, cenová hladina je v Česku mnohem nižší. Nepředpokládám, že hned po přistoupení k Evropské unii se nějak významně změní ceny piva. V dalším horizontu, kdy mluvíme o vstupu do eurozóny, to nějaký pohyb může přinést.
I když jste v Česku krátce, jak na vás působí Češi v práci?
V příštím rozhovoru, tak za půl tři čtvrtě roku, toho snad budu moci říci více.
A jak vám sedí česká kuchyně?
Musím začít hlídat váhu, je na mě poměrně těžká.
Co preferujete? Pivo, víno? Jsem pivař.
Jakou značku? Teď? Plzeňský Prazdroj.
A mimo Česko?
Jsem konzumentem toho piva, které je spojováno se sportem, něco jako tady Gambrinus. Než jsem se přestěhoval do Evropy před 3,5 lety, pil jsem Castle. Potom domácí značku, kterou vyráběl můj pivovar v Rumunsku, a teď Plzeň.
Chutnal jste už hlavní konkurenční značky na českém trhu?
Znám je teoreticky, ale ještě jsem je neochutnal.
Češi rádi posedí v hospůdce, jak se pije pivo v Jihoafrické republice?
Je to trošku odlišný způsob. Jednou týdně se lidé potkají v hospodě, jinak se scházejí spíše doma.
