Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nový sporák by měl být spořivý

aktualizováno 
Dnešní doba sporákům příliš nepřeje.
Dnešní doba sporákům příliš nepřeje. Kdo si zařizuje novou kuchyň nebo obnovuje starou, volí většinou samostatnou varnou desku a pak vestavěnou troubu. Přesto sporákem dnes nazývá většina výrobců samostatně stojící spotřebič, jehož součástí je varná deska i trouba. Pravidla pro výběr samostatných spotřebičů i oddělených varných desek a vestavěných trub zůstávají stejná.

Podle údajů firem se nejméně prodávají plynové sporáky (něco přes deset procent). Přes polovinu prodaných výrobků tvoří kombinované sporáky s elektrickou troubou a plynovými plotýnkami. Zhruba jedna třetina zákazníků si vybere sporák elektrický. Nejdůležitější změny, kterými prošly v posledních letech plynové desky, se týkají jejich bezpečnosti. Při nákupu (cena plynových sporáků začíná na částce zhruba 6000 korun) by měl potenciální zákazník rozhodně sáhnout po těch s ochrannou pojistkou (v některých státech se už plynové sporáky bez ní nesmějí prodávat). Díky ní se automaticky vypne přívod plynu, jakmile znějakého důvodu zhasne hořák. Další změnu zaznamenala konstrukce hořáků - jsou stabilnější než u starších výrobků. Některé firmy pak nabízejí plynovou mřížku rozdělenou na dvě menší - mřížka se snadno vejde do myčky a odpadají starosti s její údržbou. Na trhu jsou za 11 tisíc korun a více k dostání i sklokeramické plynové desky, u kterých lze hořáky odnímat, a proto se snadno čistí. Většina sporáků je vybavena tryskami na zemní plyn i propan-butan.

Litina se prodraží

U elektrických varných desek si lze vybrat mezi levnějšími s litinovými plotýnkami (sporáky se prodávají od 8000 korun) nebo se sklokeramickou deskou (stojí od 15 tisíc korun). Podle údajů společnosti Středočeská energetická však litinové plotny nejsou levnější z dlouhodobého hlediska. Jejich účinnost je menší a spotřebují více elektrické energie než sklokeramické desky. Litinové plotýnky se pomaleji zahřívají, mají méně regulačních stupňů a po ukončení vaření zůstávají delší dobu horké. A toto zbytkové teplo lze jen těžko využít. Jak uveřejnil časopis pro spotřebitele TEST, účinnost litinových plotýnek málokdy přesáhne 60 procent. U sklokeramických desek jsou ztráty energie nižší - jejich účinnost se pohybuje kolem 70 procent. Rychleji se zahřívají a plotýnky dosahují plného výkonu za deset až dvacet sekund po zapnutí. Spirála pod skleněnou deskou vyzařuje teplo přímo do nádoby. Nejrychleji se ohřívají desky s halogenovými trubicemi, kde pod skleněnou deskou je umístěna spirála naplněná halogenovými plyny. Nevýhodou je její nízká životnost, a tak přišli výrobci s kompromisem. Nyní nabízejí desky, kde se kombinuje klasická elektrická a halogenová spirála. Zapínají se obě najednou. Díky halogenové spirále začne sálat teplo okamžitě, a jakmile se na požadovanou teplotu zahřeje i elektrická spirála, halogenová se automaticky vypne, čímž se prodlužuje její životnost.

Chytré vaření

Za zhruba třicet tisíc korun si lze koupit sklokeramické desky vybavené infračerveným varným senzorem. Ten neustále sleduje teplotu v hrnci a přizpůsobuje výkon plotýnky tomu, aby se teplota držela na požadovaném stupni. Pro vaření se senzorem by se mělo používat systémové nerez nádobí dodávané přímo s deskou, nebo smaltované či litinové. Jiné nerezové nádobí musí být opatřeno speciální páskou, bez které nemůže senzor kontrolovat teplotu uvnitř hrnce. Samozřejmě že i na těchto varných deskách lze vařit klasicky v jakémkoli nádobí, pak ovšem nelze využít senzoru. Novinkou ve varných deskách, kterou prověří nejbližší roky, je indukční vaření. Plotýnka se díky magnetické indukci zahřívá pouze pod hrncem, proto je ztráta energie minimální, a účinnost naopak vysoká. Nehrozí, že by při použití malého hrnce na velké plotýnce zbytečně utíkalo teplo pryč. I když se o tomto způsobu mluví jako o studeném vaření, není to přesně tak. Okolí se totiž částečně zahřívá od teplého hrnce. Nevýhodou je vysoká cena desky pro indukční vaření (od 30 000 korun) a fakt, že je k němu potřeba speciální vodivé nádobí.

Autorka je spolupracovnice redakce

U trouby poradí štítek

U plynových trub sálá teplo pouze zespoda a pečení v nich není právě jednoduché. Proto devadesát procent lidí kupuje trouby elektrické. K těm (na rozdíl od varných desek) musí výrobce od 1. července letošního roku přidávat energetický štítek. Na něm potenciální zákazník najde informaci o tom, jak úsporná trouba je (A znamená nejvíce, G nejméně úsporná), kolik spotřebuje energie, jaké účinnosti dosahují plotýnky. Nejlevnější elektrické trouby (prodávají se od 5000 korun) nabízejí základní funkce - pečení shora i zdola, grilování. Kromě toho však mohou trouby ovládat ještě spoustu dalších funkcí. U nejdražších přístrojů stačí naprogramovat pouze druh upravovaného pokrmu a jeho váhu. Dobu pečení, program i teplotu si už nastaví přístroj sám. Ale pak není problém, aby trouba přišla na několik desítek tisíc korun.

O čem jsme už psali

* chladničky a mrazáky 30. 5.
* myčky nádobí 13. 6.
* mikrovlnné trouby 4. 7.
* vysavače 18. 7.
* pračky 8. 8.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto.
Sušené výživy pro batolata obsahovaly nadbytek karcinogenů

Batolecí výživy dvou značek neprošly laboratorním testem, který zkoumal přítomnost maximálního přípustného množství karcinogenních látek. Odhalily to...  celý článek

ilsutrační snímek
Bude to nový hit? Ve Španělsku vypěstovali nízkotučné avokádo

Avokádo je řadou expertů na jídlo považováno za superpotravinu vzhledem k vysokému obsahu vitamínů a minerálů, některým mohl vadit jen vysoký obsah tuku. Ovšem...  celý článek

(ilustrační snímek)
Cena vajec prudce roste, protože slepic je málo kvůli aféře s fipronilem

Vejce v obchodech letos zdražují. Podle údajů Českého statistického úřadu nyní jedno stojí 3,6 koruny, na začátku roku bylo o dvacetník levnější. Podle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.