Zatímco současný EFSF (Evropský fond finanční stability) byl pouze dočasný ad hoc vytvořený fond, ESM bude permanentní mechanismus představující dlouhodobé systémové řešení. Na jeho vzniku se před rokem dohodla Evropská rada.
Hlavní problém EFSF byl, že neměl oporu v evropské legislativě, tento fond neupravovala žádná mezistátní smlouva, ale jednalo se pouze o účelově založenou společnost dle lucemburského práva, jejíž vlastníci jsou členské státy eurozóny. Oproti tomu ESM již tento handicap nemá, neboť byl založen prostřednictvím mezinárodní smlouvy, což mu dodává větší kredibilitu.
Důvěryhodnost a stabilitu ESM zvyšuje i fakt, že má větší úvěrovou kapacitu 500 miliard eur, která je podložena nejen zárukami členských států eurozóny, ale přímo i splaceným vlastním kapitálem ve výši 80 miliard eur, který musely složit členské státy eurozóny. Oproti tomu úvěrová kapacita EFSF byla "pouhých" 440 miliard eur a hlavně byla celá podložena pouze zárukami členských států eurozóny.
Fungování fondu ESM bude stejné jako EFSF. To znamená, že bude vydávat dluhopisy na mezinárodních finančních trzích, ze kterých bude financovat pomoc členským státům eurozóny v problémech.
Zemím platícím eurem, které se ocitnou v problémech, bude moci půjčit až 500 miliard eur (12,4 bilionu korun). Splátky půjček z ESM budou mít přednost před splátkami soukromým věřitelům. Vyšší prioritu budou mít jen splátky půjček od Mezinárodního měnového fondu. Výše příspěvku má záviset ze 75 procent na výši národního důchodu, ze 12,5 procenta na výši HDP a ze zbývajících 12,5 procenta na počtu obyvatel.
Česko není státem eurozóny, a tak nepatří ani mezi smluvní strany, které založily ESM. Proto žádné záruky ani vlastní kapitálový vklad do ESM poskytovat zatím nebude. Až v okamžiku vstoupení do eurozóny bude muset vložit do fondu kapitál a zaručit se za jeho závazky. Za předpokladu, že se podmínky založení fondu nezmění, odhaduji výši splaceného kapitálu Českou republikou na cca 1,3 miliardy eur (32 miliard Kč) a objem celkových záruk cca 11,1 miliardy eur (280 miliard Kč).
O tyto částky bychom přišli v případě, že by fond ESM nebyl vůbec schopen dostát svým závazkům. Toto je ale vrcholně nepravděpodobné, stoprocentní ztrátu fondu v žádném případě nelze očekávat. Možné jsou však částečné odpisy půjček fondu do některých problematických států typu Řecka. V takovém případě by fond mohl vykázat ztrátu v objemu okolo desetiny své úvěrové kapacity. V českém případě by to byl ekvivalent necelých 30 miliard korun.
Samostatná smlouva zakládající ESM případné vystoupení neupravuje.
V roce 2011 činily celkové dluhy Španělska 735 miliard eur a Itálie 1 900 miliard eur. V teoretickém a vysoce nepravděpodobném případě kompletní potřeby záchrany Španělska a Itálie by se proto fond s úvěrovou kapacitou 500 miliard eur jevil jako nedostatečný. V současné době se jako akutní jeví záchrana a ozdravění španělského bankovního sektoru, kde jsou potřeby odhadovány na 100-120 miliard eur. Ze strany ESM by nemělo být problém dát tuto částku dohromady.
