Tento přístup má podle ministerstva práce umožnit „větší liberalizaci v pracovněprávních vztazích a výrazně posílit princip smluvní volnosti“.
Všichni zaměstnanci mají mít ze zákona právo na takzvaný minimální sociální standard - například právo na základní výměru dovolené nebo na odstupné.
Návrh zákoníku práce také zavádí institut konta pracovní doby. Firmy by tak měly získat možnost pružně reagovat na měnící se potřebu práce v závislosti na odbytu jejich produkce. Zaměstnavatelé tak budou moci upravit stanovenou týdenní pracovní dobu svých zaměstnanců a zároveň jim vyplácet stálou mzdu.
Kolektivní smlouvy budou moci i nadále uzavírat odborové organizace za všechny zaměstnance, tedy i za ty, kteří nejsou jejich členy.
Na odměně za pracovní pohotovost, kterou znají například lékaři nebo hasiči, se budou firmy domlouvat se svými zaměstnanci, minimum je však deset procent platu. V původním návrhu bylo jednou tolik.
Nařízené přesčasy nemohou překročit 150 hodin ročně, dohodu o provedení práce bude moci člověk uzavřít také na maximálně 150 hodin za rok. Firmy navíc budou moci vydávat své interní předpisy bez souhlasu odborů.
Sporná síla odborů
Rozkol v koalici vyvolávají hlavně ustanovení, která posilují pravomoci odborů. KDU-ČSL tvrdí, že jejich smyslem není zvýšení ochrany zaměstnanců, ale posílení pravomocí odborových bossů.
Lidovci tak například požadují, aby odbory přišly o právo zakázat práci v noci, přesčas nebo ve svátek pokud usoudí, že to ohrožuje bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců. Odbory by také podle KDU-ČSL neměly mít pravomoc kontrolovat, zda zaměstnavatel řádně vyšetřuje pracovní úrazy, uvedly Lidové noviny.
ČSSD s komunisty
Zákoník práce teď míří do Sněmovny. Je pravděpodobné, že se ho poslanci budou snažit upravit pomocí pozměňovacích návrhů.
Pokud se zákoník sociálním demokratům podaří s očekávanou pomocí komunistů provést celým schvalovacím procesem, i přes očekávaná veta Senátu a prezidenta, mohl by začít platit nejdřív od poloviny roku 2006.
Zdroj: MPSVSmluvní strany budou moci v pracovněprávních vztazích využívat nejen pracovní smlouvu, kolektivní smlouvu, ale i nepojmenovanou smlouvu podle občanského zákoníku. Navrhuje se nový výpovědní důvod rozvázání pracovní poměru ze strany zaměstnavatele ze zdravotních důvodů, s nímž je spojeno ze zákona právo na výplatu odstupného.Obsahuje povinnost zaměstnavatele poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti.Obsahuje novou úpravu doručování důležitých písemností v pracovněprávních vztazích, kde vedle tradiční úpravy, se navrhuje i možnost doručení e-mailem.Je-li zaměstnavatelem fyzická osoba dochází při její smrti k zániku pracovněprávního vztahu. |
