O cyklistech rozhodují v Evropě hlavně radnice

-
Přítomnost cyklistů na rovinatých silnicích zemí Beneluxu hodně závisí na aktivitě a zájmu té či oné městské rady. Pravomoci pánů radních jdou tak daleko, že v některých městech, jako například v belgické Lovani, platí uvnitř města absolutní přednost pro cyklisty. Když jede někdo na kole, musí auta stát, i kdyby měla pětkrát zelenou. Pro cizince mohou být výhody kolařů až nepříjemné v takovém Amsterdamu se vyplatí dávat pozor, zda člověk jde po chodníku pro pěší, nebo cyklisty. Pozná to podle bílých značek jezdce na kole, které jsou na takovém chodníku nakresleny každých padesát metrů. Rychlost bicyklů bývá sice omezena na 30 až 50 kilometrů v hodině, ale případná srážka s cyklistou tím není o moc příjemnější. Tato praxe ukazuje rozdíl v pojetí kola. Zatímco ve většině evropských zemí se bere jako vhodný způsob k trávení volna nebo jako dopravní prostředek pro ty, kdo na auto nemají nebo ho nechtějí, v Nizozemsku se bez něj neobejde snad nikdo, ať už jede do práce, na úřady, nebo do obchodu. Bez kola tu člověk nějak není úplný. V Belgii by to mohlo být podobné, protože je také hodně rovná, ale lidé přece jenom dávají přednost svým autům a cyklistům raději fandí, když v národních barvách zápasí o titul na nějakém šampionátu. Hodně se však dbá na cyklisty mimo centra měst, jak ukazují nejen dlouhé stezky podél řady silnic, ale i množství vydávaných turistických průvodců.
Michal Mocek, stálý zpravodaj MF DNES, Brusel

V Paříži jdou bicykly na dračku během stávek

Francouzi jezdí do práce autem nebo hromadnou dopravou, na kole však velmi zřídka. Naopak coby sport nedělní a prázdninový je cyklistika velice rozšířená i ve velkých městech. V obcích jsou proto na ulicích vyznačeny pruhy pro cyklisty, ale přes týden je málokdo využívá. V Amiens je například možné si jednoduše půjčit kolo i na jeden den. U nádraží totiž stále stojí autobus, který slouží jako půjčovna kol. Ani o něj však není příliš velký zájem. V Paříži jdou kola nejvíce na odbyt při velkých stávkách hromadné dopravy, kdy bývá město úplně paralyzováno.
Katerina Leguay, knihovnice, Amiens

Švédové počítají ve městech i s cyklisty

Města ve Švédsku berou prostor autům a dávají jej cyklistům. Jakmile se staví nové sídliště, vždycky se budují silnice už s vyhrazeným pásem pro kola. Tento problém řeší v současné době i Stockholm, přestože ve starém městě není jednoduché sladit automobilovou dopravu s cyklistickým provozem. Naopak v Uppsale jsou silnice širší, a tak nebylo obtížné přidat jeden pruh pro bicykly a mopedy. Lidé tam proto hodně jezdí do práce a za nákupy. Úplně běžně jezdí po celý rok studenti do školy. Sama šlapu na kole do práce, kde máme krytou garáž jen pro bicykly zaměstnanců. Samozřejmě, že všechno nefunguje bez chyb, a tak si cyklisté občas stěžují na chování řidičů, kteří parkují na vyhrazených cyklostezkách nebo jim nedávají přednost na přechodech přes silnici.
Mileva Lundgrenová, manažerka, Stockholm