O nájmy se ještě povede boj

Návrh zákona o uvolnění nájemného, který ve středu poslala vláda do parlamentu, s největší pravděpodobností jen tak neprojde.
Kolik tedy lidé po Novém roce za byt skutečně zaplatí, zůstává stále značně nejasné. Především pravicoví poslanci totiž tvrdí, že zákon nepřináší v podstatě žádný posun, a je proto potřeba ho předělat.

Největší výhrady přitom mají k tomu, že nájemné se má podle vládního návrhu zákona vyšplhat v podstatě jen o kousek výše, než jsou současné regulované ceny - na úroveň propočítaného místně obvyklého nájemného.

Ministerstvo financí, jež návrh připravilo, je naopak na základě svého průzkumu přesvědčeno o tom, že regulované ceny nájmů jsou již téměř dostatečné a místně obvyklé nájemné tak nemusí být o mnoho vyšší. "Až na výjimky nájemné kryje náklady související se správou a údržbou bytového fondu," uvedla Alena Hallerová z odboru cenové politiky ministerstva financí.

To však majitelé domů většinou jednoznačně popírají. "Mám dům v Brně na jedné hlavní třídě a garsoniéry mají nyní regulovaný nájem od 630 do 840 korun za měsíc. Jediný malý byt s volným nájemným přitom pronajímám za tři tisíce korun. Dům spravujeme tak, že vybíráme ještě peníze z nebytového prostoru a s manželem jsme si vzali ze stavebního spoření úvěr na šest let, který musíme splácet," vysvětlila majitelka brněnské nemovitosti.

Vládní návrh zákona navíc předpokládá, že pokud se nájemník s majitelem nedohodnou jinak, může být jednorázový roční nárůst nájmu pouze o 10 procent. To by spolu s nízkou hladinou "stropu" místně obvyklého nájemného znamenalo, že velký rozdíl mezi dnešními regulovanými a tržními nájmy bude ještě dlouho přežívat.

"Celý ten zákon není o deregulaci, ale o jakési pseudoregulaci," uvedl pro ČTK poslanec a předseda sněmovního výboru pro regionální rozvoj Miroslav Beneš.

Poslanci se vesměs shodují na tom, že zákon by měl umožnit vlastníkům nemovitostí, aby se na ziskové nájmy dostali rychleji s tím, že sociálně slabším nájemníkům by měl vyšší výdaje kompenzovat stát.

Pokud by se poslanci ovšem na nějaké jiné verzi zákona nedohodli a nová úprava nájemného by nebyla do konce letošního roku hotova, situace na trhu s byty se může výrazně zkomplikovat. Ústavní soud, totiž loni v červnu rozhodl o tom, že nynější způsob regulace nájmů, kdy stát v podstatě diktuje jejich ceny, je proti- ústavní a musí se tak do konce roku zrušit.

"Kdyby nový zákon v lednu ještě neplatil, nastaly by sice problémy, ale ne nějak fatální," tvrdí mluvčí ministerstva financí Libor Vacek. Vztahy mezi nájemníky a majiteli by se totiž řídily občanským zákoníkem a zákonem o cenách.