Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O půjčce eurozóně rozhodne vláda, slíbil Nečas. Na jednání přijde i Klaus

  12:54aktualizováno  19:43
Prezident Václav Klaus se nejspíš zúčastní středečního jednání vlády o půjčce eurozóně. Vláda zatím nedala jasnou odpověď na to, zda poskytne půjčku ve výši 89 miliard korun na záchranu eurozóny skrze Mezinárodní měnový fond. Podle premiéra Petra Nečase o ní nemůže rozhodnout bez podrobné analýzy.

Jednání o poskytnutí půjčky se podle ČTK zúčastní i prezident Václav Klaus, ten se přitom jednání vlády účastní jen výjimečně. O prezidentově účasti na zasedání ve sněmovním zákulisí hovořili někteří ministři i poslanci. Zda Klaus do Strakovy akademie doopravdy dorazí, ale zatím není definitivně rozhodnuto.

Klaus je odpůrcem toho, aby ČR poskytla peníze pro Mezinárodní měnový fond. Takový krok by podle něj byl nezodpovědný v situaci, kdy se Česku nedaří zbavit se svého vlastního zadlužení. "Česká republika sama žije s deficitem, který, jak je vidět, není schopna eliminovat. V této situaci by bylo nezodpovědné naše zadlužení zvyšovat poskytováním dalších půjček pro extrémně zadlužené země, kterým to pouze umožní další odklad skutečných řešení," uvedl na svém webu Klaus.

K takovému kroku se kloní i premiér Petr Nečas. Vláda podle premiéra rozhodne o půjčce až poté, co bude mít k dispozici všechna fakta a také stanovisko České národní banky, z jejíž devizových rezerv by se půjčka měla čerpat.

"Bude pro mě důležité stanovisko České národní banky a jejího guvernéra. Ve chvíli, kdy budou známa všechna fakta, vláda o půjčce rozhodne," uvedl Nečas s tím, že nechce, aby se vláda dostala do situace, kdy by půjčku přislíbila a Česká národní banka by ji nakonec neposkytla. "Nechci ani vytvářet politický tlak na Českou národní banku," dodal Nečas.

ČNB se k půjčce staví spíše odmítavě. Guvernér Miroslav Singer to zdůvodnil tím, že banka chce udržet dostatečné rezervy pro případné změny ve struktuře fungování eurozóny (více čtěte zde).

Půjčku zpochybňuje i sám Nečas. Zopakoval, že se osobně kloní k tomu, aby ji Česko eurozóně neposkytlo. Vadí mu hlavně nerovný přístup v tom, že k penězům by měly přístup jen státy platící eurem, které o ně mohou požádat prostřednictvím Evropské centrální banky. Ostatní státy Unie ne.

Fotogalerie

Půjčka podle Nečase nijak nesouvisí s mezivládní dohodou, na níž se dohodly státy eurozóny, a není ani vstupenkou do úzkého jádra Unie. O připojení k mezivládní dohodě se vláda dosud také nerozhodla, podle Nečase totiž dosud nikdo nezná její podobu a obsah, který by měl být jasný až v březnu.

VV jsou proti, TOP 09 nechce izolaci

Proti půjčce se jednoznačně postavil předseda Věcí veřejných Radek John. Myslí si, že dokud si vlády eurozóny nespraví své rozpočty, byla by půjčka "lití vody do cedníku". Zároveň se obává toho, že by půjčka nemusela být poslední.

"Nepodepíšeme bianco šek, že by se někam poslalo 90 miliard korun, aniž by se vůbec tušilo, co s nimi bude," uvedl John. Nelíbí se mu, že peníze zřejmě skončí v bankách, které nyní volají o pomoc. Zato v situaci, kdy mají banky miliardové zisky, je ani nenapadne přispět do státních rozpočtů, míní John.

TOP 09 se k půjčce vyjádřila obecně. Přestože ministr financí Miroslav Kalousek o ní dosud pochyboval, strana vybízí ke krokům, které zemi nedostanou do izolace. "Předsednictvo TOP 09 důrazně doporučuje svým ministrům, aby ve vládě zaujímali taková stanoviska, která nevyčlení Českou republiku z hlavního proudu Evropské unie," sdělila mluvčí Alžběta Plívová.

Podobný názor má také šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. Česká republika by podle něj měla poskytnutí půjčky zvážit a neriskovat mezinárodní izolaci. "Jsme součástí problému. Pokud se nenajde řešení, tak to zasáhne i naši ekonomiku a zaměstnanost," řekl Sobotka.

Komunistická strana Čech a Moravy ústy svého předsedy Vojtěcha Filipa oznámila, že s půjčkou nebude souhlasit, pokud vláda nezveřejní její další podrobnosti. Komunisty především zajímá, jak by byla splácena a na co bude vlastně použita.

Eurozóna žádá celkem 150 miliard eur

Půjčka je jedním z bodů závěrečné dohody pátečního eurosummitu ke krizi v eurozóně. V objemu 200 miliard eur by ji Mezinárodnímu měnovému fondu měly poskytnout země Evropské unie. Ten by peníze použil na léčbu zemí eurozóny.

Z celkové sumy má dát eurozóna 150 miliard eur a zbytek sedmadvacítky 50 miliard eur. Příspěvek zemí bez eura je ale dobrovolný, na ČR by připadal podíl 3,5 miliardy eur (89 miliard korun).

Otázka, zda státy půjčku poskytnou, či ne, se stala politickým i ekonomickým tématem. Vede se řada sporů. Mimo jiné není jisté, zda to situaci v Evropě uklidní. Peníze totiž země půjčí ze svých centrálních bank, přesněji z jejich devizových rezerv, které jsou zainvestovány do cizích státních dluhopisů - mimo jiné dluhopisů problémových zemí eurozóny. Ty jsou už nyní příliš vysoko, a jejich výprodeje mohou proto vyvolat další paniku.

Autoři: , ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lidé se snaží ušetřit za kouření, do cigaret balí doutníkový tabák
Tabák v „doutníkovém balení“ je levnější, stát na daních tratí stamiliony

Levné kouření láká a stát přichází o spotřební daň. Rozdíly ve zdanění tabáku v různých formách jsou i několikanásobné. Na trhu jsou například k mání doutníky,...  celý článek

Majitel skupiny KKCG Karel Komárek
Ropný magnát Komárek rozšiřuje IT stopu KKCG. Koupil 70 procent AutoContu

Skupina KKCG podnikatele Karla Komárka koupila 70procentní podíl v předním českém dodavateli informačních technologií AutoCont. Firma o tom informovala ve...  celý článek

Západní vstup do haly byl v den slavnostního otevření nazdoben prapory i...
Amazon před Vánoci hromadně nabírá, práci tu dostane 2 500 brigádníků

Americký internetový prodejce Amazon v tuzemsku v předvánoční sezoně nabere 2 500 nových sezonních pracovníků. V České republice aktuálně pro společnost...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.