Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Za socialismu obal uchovával hmotu, dnes ji musí umět prodat

  10:07aktualizováno  10:07
Dobrý výrobek ve špatném obalu má dnes u zákazníků malou šanci na úspěch, naopak špatný výrobek v dobrém obalu ji má mnohem vyšší. To je pravidlo, které platí v rozvinutém konkurenčním prostředí. Za socialismu to však takto nefungovalo. Zboží bylo málo a obal byl z prodejního hlediska zbytečný.

Vánoce se blíží. Dnešní kolekce hýří barvami a v regálech jich je tolik, že si nelze vybrat. Před desítkami let byla nabídka malá a barev tolik nebylo. Na kráse Vánoc to však neubralo. | foto:  František Vlček, MAFRA

Jednoduchý obal, název výrobku, výrobce a cena. To byly základní údaje, které za socialismu stačily k identifikaci potřebného zboží. Komu by to bylo málo a s nákupem by váhal, nemusel mít v košíku nakonec nic.

Socialistický obchodní dům přijímá nové zboží

Máte doma uchované věci nebo i jen obaly od věcí či potravin z dob socialismu? Vyfoťte je a pošlete na adresu idnes@idnes.cz. Pomůžete nám tak zaplnit regály socialistického obchodního domu.

Množství zboží v obchodech i materiálu na jeho zabalení bylo totiž plánováno z centra, a když plán nestíhal krýt poptávku, vznikal nedostatek. "To byla brzda tehdejšího vývoje. Státní plánovací komise určila množství polystyrenu určeného na plastové kelímky a když došel, linka se zastavila a přestalo se balit," popisuje tehdejší praxi Václav Doležal, expert na obaly z České obalové asociace Syba, jenž se za socialismu podílel například na zavádění plastů do potravinové výroby.

Dokud bylo zboží v obchodech málo, obal byl při prodeji zbytečný a rozvíjet se měl jen potud, co byl důležitý pro distribuci. Například mléko ve skleněných lahvích se začalo v obchodech podle Doležala objevovat až tehdy, kdy se koncem šedesátých let začaly rozšiřovat samoobsluhy a bylo nutné, aby si lidé brali mléko z regálů sami. Do té doby chodili lidé do konzumů s bandaskami a nechávali si mléko přelévat z velkých konví.

Dobrý obal "vylepší" zboží o desítky procent

Rozvoj obalů nastal proto až tehdy, když začala nabídka zboží převažovat nad poptávkou. "V prostředí vysoké nadprodukce, kdy je spotřebitel vystaven imperativu výběru z celé řady srovnatelných výrobků, je obal mimořádně důležitým faktorem jeho prodejnosti. Je prokázáno, že může zvýšit prodejnost výrobku až o čtyřicet procent. Bohužel někdy i bez ohledu na jeho objektivní kvalitu," konstatuje Pavel Brabec, prezident Asociace českých reklamních agentur a marketingové komunikace.

Jak bude výsledný obal vypadat, je podle něj dnes pečlivě analyzováno týmem odborníků pomocí takzvaných pre-testů (ještě před uvedením na trh), kdy se zkoumají obaly konkurenčních výrobků, reakce a potřeby cílových skupin, v úvahu se berou psychologické aspekty, působení barev, emoční hodnoty vnímání a další faktory ovlivňující nákupní rozhodnutí zákazníků. "Packaging se tak stal pro výrobce veledůležitou disciplínou a stal se součástí jedné z primárních marketingových investic. Ten, kdo v ní chybuje, může celkem spolehlivě zabít komerční úspěch svého výrobku. Hraje se o hodně: o důvěru zákazníka a jeho nákupní rozhodnutí," dodává Brabec.

Fotogalerie

Podle Jana Sehnala, ředitele Vyšší odborné školy grafické, začaly obaly hrát v Česku důležitou roli až na začátku třetího tisíciletí. "To byl přelom, kdy společenská poptávka po kvalitních, dobře zpracovaných, levných a přitom kreativně vymyšlených obalech začala nabírat na síle a umožnila tak rozvíjet nové technologie, jako je sítotisk, tamponový tisk (přenáší 2D obraz na 3D objekt) či digitální tisk, což jsou způsoby, které umožňují rychle a flexibilně pracovat s designem obalu."

Nové způsoby potisku se rozvíjely společně s materiály, na které se barva přenáší. Zatímco socialistickým obalům kraloval papír, dnes se dá barva přenést prakticky na vše; jednoduchý plast, laminát, dřevo, kov i sklo.

Velký rozvoj zaznamenal podle Doležala z obalové asociace například laminát, který se dnes hojně využívá při prodeji bujonů či instantních polévek, které jsou oblíbené díky snadné a rychlé přípravě v kuchyni. Vrstvené hliníkové fólie jsou podle něj oblíbené proto, že dobře drží tuk a každá vrstva může mít jinou barvu tak, aby výsledný obraz vypadal na sáčku jako živý.

Technologickou líhní nových obalových technik je nyní podle něj výroba lahví určených pro prodej tvrdého alkoholu. "Výrobce nemusí u tohoto luxusního zboží dbát tolik na náklady a může si dovolit investovat do rozvoje nových technik potisků i tvarování tak, aby jeho lahev upoutala pozornost zákazníků. V tomto odvětví se tak zkouší řada nových věcí a je tak tahounem změn pro ostatní," dodává Doležal.

Koupíte si někdy výrobek jen proto, že má atraktivní obal?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 28. listopadu 2013. Anketa je uzavřena.

NE 2027
Ano 900




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Boeing 737-300 společnosti Fischer Air. Právě o dva boeingy se Úřad pro...
Majetkový úřad porazil u soudu Fischera. Ten nemá na miliardy nárok

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových uspěl v soudním sporu o téměř 2,5 miliardy s německou společností Aircraftleasing Meier und Fischer, ve které...  celý článek

Ilustrační snímek
Cenu másla šponuje smetana, mléka je přitom dost

Zatímco cena mléka se nemění, smetana už stojí trojnásobek. „Za rekordní cenu másla rozhodně nemohou zemědělci. Výkupní cena mléka momentálně činí pouhých 8,5...  celý článek

Trezory do banky přibyly až později, o čemž svědčí mj. i to, že firma A. Ippen...
Český zahraniční dluh dál bobtná. Atakuje hranici 4,5 bilionu korun

Zahraniční dluh Česka stoupl ve druhém čtvrtletí letošního roku o 47,4 miliardy korun na 4,481 bilionu. Meziročně byl vyšší o 1,161 bilionu korun. Dluh Česka...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.