Už to pomalu začínalo vypadat, že se americká ekonomika rozjede naplno a vytáhne i Evropu z pokrizové letargie. Teď se však prognózy mění: světový hospodářský motor sípe a dusí se.
Tempo americké ekonomiky se oproti 3,7 procenta v prvním čtvrtletí zpomalilo na 1,6 procenta. Analytici se sice připravovali na ještě výraznější propad (počítali s růstem jen 1,4 procenta), stále však jde oproti předběžným číslům amerického ministerstva obchodu o výrazný posun k nule.
Původně úředníci počítali s růstem 2,4 procenta a dle jejich vysvětlení jim odhady nevyšly kvůli obchodnímu deficitu, který prohloubily nejvyšší dovozy za posledních šestadvacet let.
Nižší růst amerického HDP spolu s horšími údaji o průmyslové aktivitě, mizerií na tamním trhu nemovitostí a vysokou nezaměstnaností jasně ukazují, že dosavadní růst ekonomiky byl příliš slabý.
Blíží se volby a politici se bojí mluvit nahlas
Ekonomové už nahlas řeší, zda americké hospodářství znovu nesklouzne do recese, politici o tom zatím jen s hrůzou šeptají, protože se blíží volby.
Mohamed A. El-Erian, šéf největšího dluhopisového fondu na světě PIMCO, pro deník Washington Post uvedl, že americká makrodata jsou alarmující.
"Roubini má pravdu, když tvrdí, že USA nemají rezervní kolo pro případ, že se něco stane. Riziko deflace odhaduji na pětadvacet procent, ačkoli podle posledních čísel může být i vyšší," nechal se slyšet El-Erian s odkazem na profesora ekonomie Nouriela Roubiniho, jenž předpověděl hypoteční krizi a následnou recesi.
Pokud by skutečně ke druhému propadu došlo, chce americká centrální banka Fed pod vedením Bena Bernankeho udělat vše, co bude v jejích silách, aby tomu zabránila.
"Jsme připraveni poskytnout další finanční výpomoc neobvyklého rozsahu. Zvlášť pokud se vyhlídky výrazně zhorší," řekl v pátek Bernanke na konferenci představitelů předních světových centrálních bank v americkém horském letovisku Jackson Hole.
Při prvním propadu před rokem a půl Bernanke snížil úroky téměř na nulu a balíček prezidenta Baracka Obamy napumpoval do ekonomiky 838 miliard dolarů.
Opatření na resuscitaci hospodářství zahrnovala třeba škrty na daních, zvýšení podpory v nezaměstnanosti nebo větší finanční podporu ve zdravotnictví, výbavě škol a v dopravě.
Podle většiny ekonomů však opatření selhalo – jednak sledovalo krátkodobé cíle, jednak podkopávalo důvěru firem a jejich ochotu najímat lidi.
Fed zvažuje odkup vládních dluhopisů
Teď Obamovy miliardy pomalu vyprchávají a na další pomoc už peníze nebudou. Bernanke proto přemýšlí o snižování nákladů na úvěry – chce nakupovat od vlády dluhopisy. Míní, že by to mohlo Američany donutit k většímu půjčování a utrácení. Výdaje spotřebitelů totiž tvoří hlavní část ekonomického růstu.
Bernanke dal také jasně najevo, že Fed zatím o dalším postupu definitivně nerozhodl. "V tomto okamžiku se měnový výbor nedohodl na specifických kritériích nebo spuštění další akce," uvedl šéf Fedu.
Zpomalování největší světové ekonomiky se, i když se zpožděním, odrazí i v Evropě.
"Ovlivní to zahraniční obchod, kdy se evropským vývozcům zhorší podmínky, i náladu v ekonomice – podepíše se to na ochotě spotřebitelů utrácet i na plánech firem na nabírání zaměstnanců," řekl ekonom Tomáš Vlk ze společnosti Patria Finance s tím, že dolů se posunují i očekávání v případě růstu v dalších čtvrtletích.
