Mluvčí Nemaku Pavel Kučera zopakoval své čtrnáct dní staré prohlášení. Na veřejném shromáždění s Plzeňany, kteří se obávají, že firemní hliníková slévárna na návětrné straně města bude znečišťovat vzduch, řekl: "Stejně jako názor představitelů města je pro nás důležitý názor veřejnosti.
Pokud tu lidé továrnu nebudou chtít, pak tu nebude." Protesty proti Nemaku začaly loni v létě. Nyní však už mexická firma není zdaleka jedinou, proti jejímuž záměru se v postavili lidé obávající se dopadů na životní prostředí. Z protestujících Plzeňanů si vzali příklad v Hradci Králové, kde již aktivisté nasbírali 700 podpisů proti plánované stavbě závodu firmy Ronal na výrobu hliníkových kol pro automobily. Nelíbí se jim, že kolem obytných domů mají jezdit plně naložené kamiony. "Lidé si za životní úspory nakoupili drahé stavební parcely, aby utekli z města, a Ronal jim před okny postaví takovou hrůzu.
Potom se jim nikdo nemůže divit, že se bouří," řekl odpůrce stavby Jaroslav Jedlička. Dalším místem, kde se lidem nelíbí aktivity investora, je obec Ráječek u Brna, kde vyrábí díly pro mobilní telefony a počítače firma Celestica. Někteří obyvatelé nesouhlasí s rozšířením firmy o další tovární haly - i přesto, že jde o výrobu naprosto šetrnou k životnímu prostředí.
Šéf CzechInvestu Martin Jahn připouští, že protesty proti továrnám významných investorů jsou novým tuzemským fenoménem.
"Rozhodně nejde o masový jev," říká. Protesty přitom podle něho přicházejí v době, kdy se ekonomika země vzmáhá, a jsou doménou míst s nízkou nezaměstnaností.
Známý ekologický právník Petr Kužvart pak dodává: "Rozhodující zákony v oblasti životního prostředí byly přijaty již na počátku devadesátých let. Ale pak nějaký čas trvalo, než se je lidé naučili používat a než získali zkušenosti s úřady a soudy. Nyní jsou protesty lidí proto mnohem častější."
Případy plzeňského Nemaku i firmy Ronal v Hradci Králové mají podobné rysy. V obou případech musely firmy doplňovat údaje do posudku o vlivu na životní prostředí. V případě Nemaku pak Česká inspekce životního prostředí znovu prezentovala svůj nesouhlas s výstavbou továrny. Projekt sice nepřekračuje normy dané pro znečištění, plánované umístění závodu na návětrné straně města je však podle inspektorů zcela nevhodné.
Nesouhlas inspekce a ministerstva životního prostředí neznamená ukončení stavby - město ji může přesto povolit. Proto občanské iniciativy vyrukovaly s dalším argumentem. Plzeňská rozvojová zóna Borská pole je totiž určena jen pro vyjmenované typy lehkých výrob. Radní obhajovali projekt s tím, že jde o automobilovou výrobu. Odpůrci stavby zdůrazňují, že jde hlavně o slévárnu hliníku, tedy těžkou výrobu, která je pro Borská pole zapovězena. Hrozí dokonce i žalobami. "Nemak nechce riskovat dlouholeté soudní spory, a proto asi odejde," sdělil úředník, který je o projektu informován.
Druhou variantu, že by město územní plán změnilo, pak odmítl plzeňský primátor Jiří Šneberger.
"Kdybychom to udělali, dali bychom za pravdu odpůrcům a přiznali, že jsme celou dobu nemluvili pravdu," řekl Šneberger.
Nemak již minulý týden vybíral nové pozemky v Mostě. "Jedna z lokalit vlastněných městem se firmě velmi líbila," uvedl mostecký poslanec Josef Hojdar. Nemak si již v Mostě pronajal i kancelář.
Podobně se začíná vyvíjet i případ Ronalu. Také v Hradci Králové aktivisté poukazují na rozpor s územním plánem a tvrdí, že firma bude slévat pro výrobu automobilových kol. "Potíže jsme nečekali, protože podobný závod máme v Jičíně a funguje bez problémů. Nyní doplníme podklady do studie o vlivu na životní prostředí. Hledat jinou lokalitu nechceme," sdělil jednatel firmy Ronal CZ Jiří Hnízdo.
Případy z Plzně, Hradce Králové a Ráječka mají jeden společný jmenovatel - jde o místa s nízkou nezaměstnaností. Tam, kde je stále práce nedostatek, se lidé tolik nebouří. I proto například kopřivnická radnice nyní zvažuje, že při lákání investorů pro zatím neobsazenou rozvojovou zónu by byla ochotna souhlasit i s firmami z oblasti těžkého průmyslu.
