Stejně jako v České republice platí v současnosti na Slovensku omezení, které má za cíl omezit koncentraci lidí v obchodech. V provozovnách může být maximálně jeden člověk na 15 metrů čtverečních prodejní plochy, obchodníci tak musejí u vstupů počítat zákazníky a hlídat, aby jich v jednu chvíli nebylo uvnitř příliš mnoho.
ČR zavádí omezení koncentrace lidí v obchodech |
Tuzemský Svaz obchodu a cestovního ruchu varoval, že se kvůli tomu mohou u prodejen tvořit až hodinové fronty, přičemž prodejci nemusí obsloužit až třetinu lidí. Zkušenost Slováků potvrzuje, že minimálně ze začátku to skutečně hrozilo. „Když se to zavádělo, zejména u velkých prodejen se tvořily fronty,“ řekl portáli iDNES.cz prezident Zväzu obchodu SR Martin Katriak.
Jako příklad uvádí prodejnu o 800 metrech čtverečních, která za normálních okolností pojme až stovku zákazníků najednou. Slovenská vláda na jaře zavedla, že každý nakupující musí mít pro sebe minimálně 25 čtverečních metrů, což v tomto případě znamená maximum 32 lidí.
Fronta? Zákazník radši odešel
„Značný podíl lidí se kvůli tomu nedařilo obsluhovat, tehdy i kvůli zákazu nedělního prodeje či vyhrazeným hodinám pro seniory. Zákazníci šli jinam a spotřeba se uměle tlačila směrem dolů,“ míní Martin Krajčovič, předseda Slovenské aliance moderního obchodu. Podle něj toto opatření částečně zvýhodňuje menší obchodníky, jelikož velcí tratí na tom, že neobslouží tolik lidí, co normálně.
Fronty ještě přijdou, vláda zapomněla na rodiče s dětmi, tvrdí prodejci |
„Přesná čísla bohužel nemám, ale vnímám reakce, že zákazníci se často před prodejnou otáčeli, když viděli frontu. Vzhledem k blížícím se Vánocům to může být komplikace, obchodníci potřebují vydělat, aby vůbec přežili. Když se bude tímto způsobem limitovat počet lidí, tak to není úplně ideální scénář,“ dodává předseda organizace Iniciatíva slovenských maloobchodníkov Daniel Krakovský.
Na jarních frontách před slovenskými obchody se však podepsaly i „panické“ nákupy. Bezprecedentní omezení totiž vyvolalo mezi lidmi obavy o dostupnost zboží, shodují se slovenští obchodníci. Od té doby se toto opatření na Slovensku několikrát změnilo.
„Nejdřív to bylo 25 metrů čtverečních, ale pouze prodejní plochy. Pak to dali na celou plochu, včetně zázemí prodejny či skladu, dnes je to opět 15 metrů čtverečních prodejní plochy,“ popisuje Krakovský. Situace se však zlepšila. „Ze začátku fronty byly, ale lidé si pak zvykli a dnes už to nevnímáme jako zásadní problém,“ dodává. Také další zástupci maloobchodníků potvrzují, že se v tomto ohledu situace na Slovensku stabilizovala.
Střety kvůli rouškám
Kdo nemá košík, nenakoupí. Obchody vymýšlejí, jak spočítat zákazníky |
Za problematické nyní považují spíše vyhrazené hodiny pro nákupy seniory, které Slovensko na rozdíl od Česka zavedlo i během druhé vlny pandemie. „Důležité je, zda jsou ta opatření s něčím kombinovaná, 15 metrů v některých regionech provází zkrácení otevírací doby, což je krok absolutně špatným směrem. A během seniorských hodin jsou obchody prázdné, což na druhé straně zvyšuje koncentraci nakupujících,“ upozorňuje Martin Krajčovič.
Počet lidí na prodejně regulují slovenští obchodníci stejně jako čeští, nejčastěji pomocí omezeného počtu nákupních košíků. Někteří museli najmout nové zaměstnance, kteří hlídají, aby do prodejny nevstupovali lidé bez košíku.
„Zde k žádným nedorozuměním nedocházelo. Problémy vznikaly jinde, například někteří zákazníci nedodržovali pravidla o rouškách. Jelikož obchodník nemá pravomoc toto kontrolovat, občas docházelo k nepříjemným střetům. A to jak mezi zaměstnanci a spotřebiteli, tak mezi spotřebiteli navzájem se situace někdy vyhrotily,“ říká Martin Katriak.