Vládní nařízení definuje velkoobchod jako činnosti spojené s nákupem a prodejem zboží za účelem jeho dalšího prodeje k další podnikatelské činnosti. Radost proto budou mít jen podnikatelé – velké svátky je při nákupech nebudou nijak omezovat. Na supermarkety a jiné velké obchody, kde nakupují jednotlivci zboží pro domácnost, se návrh zákona nevztahuje.
Sněmovna celý zákon zrušit odmítla, ačkoli to TOP 09 navrhovala. Odmítla také návrhy KDU-ČSL a KSČM na rozšíření počtu svátků, o nichž mají být obchody zavřené.
Změna zákona prošla Sněmovnou v původně předložené podobě. Maloobchodu se podle předkladatelů nedotkne. Odolala návrhu na zamítnutí, který vznesl Stanislav Grospič (KSČM). Pro změnu zákona nakonec hlasovalo 112 poslanců, proti jich bylo 38. Pro změnu zákona hlasovali poslanci ANO, ODS a část poslanců Pirátů a SPD.
Předkladatelé návrhu argumentovali hlavně tím, že uzavření velkoobchodů ohrožuje zásobování těch obchodů, které můžou mít o stanovených svátcích otevřeno. Poukazovali například na stravovací provozy, které každodenně potřebují z velkoobchodů především čerstvé nebo rychle se kazící potraviny.
Debatu provázely tradiční rozepře mezi zastánci a odpůrci omezení prodejní doby. Levice zavírání obchodů o svátcích prosazovala. Sociální demokraté zdůrazňovali, že hájí práva zaměstnanců.
Jeden z předkladatelů zákona, Patrik Nacher z ANO, zdůrazňoval, že novelou předkladatelé nenařizují velkoobchodu, aby měl otevřeno, ale pouze ruší zákaz. Poslanec ANO Pavel Jelínek s odvoláním na svoji zkušenost s prací ve velkoobchodním řetězci prohlásil, že pokud takový obchod bude mít zavřeno, bude v něm v práci víc lidí, než kdyby měl otevřeno. Vysvětlil to tím, že se budou dělat inventury nebo opravy technologií. „Věřte mi, lidem moc nepomůžete,“ řekl.
Zákon chrání zaměstnance, tvrdí komunisté
Poslanec KSČM Leo Luzar uvedl, že zákon o regulaci prodejní doby je jedním ze zákonů, který chrání zaměstnance a umožňuje jim být o svátcích doma. Varoval před tím, že pokud navrhovaná změna začne platit, budou ji maloobchody obcházet tím, že budou předstírat prodej podnikatelům a vydávat se za velkoobchody.
Místopředseda Sněmovny Tomáš Hanzel (ČSSD) se bránil proti tomu, jak je jeho strana napadána za to, že stojí za zaměstnanci. „Sociální demokraté budou stát na straně zaměstnanců, děláme to, dělali jsme to a budeme to dělat,“ prohlásil.
Regulace prodejní doby se zastával poslanec ANO a podnikatel v pekařství Jiří Bláha. „Zvažte dobře své rozhodnutí, jestli opravdu chcete stavět právo a svobodu našich občanů nad právo a svobodu jedné firmy,“ naléhal na své kolegy. Řekl, že existují podle jeho slov „ksindlové“, kteří naplánují svým zaměstnancům nepravidelnou pracovní dobu tak, aby jim den pracovního volna připadl na státní svátek, a zaměstnavatel jim ho nemusel proplácet.
Zrušit celý zákon o prodejní době navrhovala již dříve opoziční ODS. Sněmovna ale její návrh loni v lednu zamítla. Za zachování zákona o prodejní době tenkrát hlasovalo 101 poslanců hlavně z klubů ANO, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, přidali se i někteří Piráti.
V roce 2016 obdobný zákon zrušil parlament v Maďarsku, a to zhruba po roce jeho fungování. Tamní zákaz prodeje se nelíbil podnikatelským svazům ani odborům, které poukazovaly na ztráty tisíců pracovních míst.
Anketa z března minulého roku:
Měly by mít o svátcích kromě velkoobchodů pro podnikatele otevřeno i supermarkety pro běžné spotřebitele?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 15. března 2019. Anketa je uzavřena.
