Obchodní řetězce jdou podle výrobců do prvního kola jednání s návrhy na zvýšení poplatků o čtyři až šest procent. "Rozumné" je podle dodavatelů navýšení o procento až dvě, podle toho, jak jsou velcí.
"Také nás požádaly, abychom do cen nepromítli vyšší daň z přidané hodnoty," říká jeden z výrobců, který si jako ostatní nepřál být jmenován. Jde totiž o citlivé téma, kde se hraje i o to, jestli se zboží daného výrobce ještě příští rok na regálu vůbec objeví.
S novinkou přišlo letos na podzim britské Tesco, třetí nejsilnější obchodní síť v tuzemsku. Na pravidelných ročních jednáních o výši poplatků žádá jeden zcela nový – za doplňování zboží na regály. To je velká změna, která vadí jak výrobcům zboží, tak lidem, kteří se doplňováním do regálů živí.
Už vás nechceme
Dnes to v Tesku a ve většině řetězců funguje tak, že doplňování zboží do regálů si zajišťují výrobci jako Coca-Cola, Unilever, Nestlé či Danone sami nebo s pomocí najatých lidí.
Sháněním externích zaměstnanců se živí několik velkých agentur, které tak zprostředkovávají práci tisícům lidí. Podle dodavatelů a agentur si však od ledna chce Tesco zajišťovat doplňování samo.
"Tesco chce za doplňování jedno až dvě procenta z obratu," říká zástupce jedné z firem. Některé menší firmy už podle lidí z byznysu na tlak Teska přistoupily z obavy před tím, aby nebyly na regálech nahrazeny konkurencí.
Nehraje se o malé peníze
Větší a v jednání silnější společnosti se brání. Bojí se toho, že Tesku za doplňování sice zaplatí, ale jejich zboží bude na regálu chybět více než dnes. V pozadí stojí i jeden skrytější důvod.
Dnes se třeba doplňovač Coca-Coly může snažit "urvat" více místa na úkor Pepsi a naopak. Je k tomu motivován, ale doplňovači Teska to bude jedno. "V tuto chvíli není projekt doplňování zboží ještě plně finalizován," říká mluvčí Teska Jana Matoušková s tím, že nemůže poskytnout podrobnější informace.
"Nicméně platí, že se doplňování zboží snažíme zajistit vlastními silami, abychom měli nad celým procesem větší kontrolu," dodává.
V tomto souboji se nehraje o malé peníze. Kdyby Tesco vybralo od všech dodavatelů po jednom procentu z jejich obratu, získá více než 360 milionů korun ročně. Z těch ale musí zaplatit nové lidi, kteří berou od 70 do 100 korun na hodinu.
Makro nepochodilo
O peníze by přišly i agentury, které doplňovače pro výrobce najímají. "Navíc už teď před Vánocemi máme problém najít pro doplňování do Teska lidi, když se mluví o tom, že tam v lednu skončíme," říká šéf jedné z agentur.
Samotní doplňovači mají největší obavy z toho, že by Tesco řídilo jejich pracovní dobu. Kvůli tomu by nemuseli stíhat práci v ostatních prodejnách. Tesco chce navíc doplňovat hlavně v noci.
"Skončím tam. Budu si muset najít jiné zaměstnání a doplňování si nechám jako vedlejšák v jiných řetězcích," říká jeden z doplňovačů a zakladatel Sdružení merchandiserů Radek Semorád. Podle něj tak uvažuje řada dalších lidí, protože za takových podmínek se jim práce nevyplatí.
O něco podobného jako Tesco se zhruba před pěti lety snažilo i Makro. Po několika měsících to ale podle výrobců vzdalo, protože nestíhalo regály zaplňovat.
Poplatek za doplňování je jednou částí každoročních vyjednávání mezi výrobci a velkými obchody. Pro obě strany jsou klíčová, protože na nich záleží, kolik v příštím roce vydělají.
