Zaměstnanci v největších obchodech brali v roce 2003 od 10 do 18 tisíc korun hrubého měsíčně, v průměru výdělek nepřekročí třináct tisíc.
Vyplývá to z žebříčku sestaveného MF DNES na základě účetních výkazů jednotlivých společností. Firmy mzdy svých pracovníků úzkostlivě tají a některé z nich, jako Ahold, Billa či Plus Discount, nechtějí ani veřejně dostupná čísla komentovat.
Nejméně si vydělají pracovníci v supermarketech Albert a hypermarketech Hypernova společnosti Ahold, v obřích prodejnách Carrefour a Tesco. Nejvíce naopak v Kauflandu a v Makru, fungujícím jako velkoobchod.
Svými výdělky se zahraniční řetězce plně přizpůsobily malým českým obchodníkům. Ti i přes klesající počty zaměstnávají třikrát více lidí než velké společnosti a platí v průměru 12 tisíc měsíčně.
"Rozdíly v platovém ohodnocení u velkých řetězců a malých obchodníků nejsou příliš velké," potvrzuje Miloslava Kondrová z Úřadu práce v Mostě.
Pod českým průměrem, který se pohybuje okolo osmnácti tisíc, se udrží mzdy v obchodech i nadále, protože uzavírané kolektivní smlouvy nepočítají s velkým přilepšováním.
Zhruba třetina obchodních řetězců (například Globus, Ahold, Carrefour či Makro) se řídí nadřazenou dohodou mezi Svazem obchodu a odbory. Ta platí do konce roku 2007. "Dohoda však není o mzdovém nárůstu, ale o tom, aby výdělky nezaostávaly za růstem cen," říká předseda obchodních odborů Alexandr Leiner.
K tomu si mohou zaměstnanci vyjednat ještě vyšší růst, ale odbory řeší spíše opačný problém. "Problematický zaměstnavatel je třeba Billa. Ta dělá stále mrtvého brouka a na naše návrhy nereaguje," říká Leiner. Na dotazy MF DNES společnost uvedla, že nebude odpovídat.
Nízké mzdy, které na spodku žebříčku "trumfnou" už jen výdělky v zemědělství a textilkách, a navíc práce na směny a o svátcích vedou k tomu, že jen málokterý zaměstnanec v obchodu vydrží dlouho.
"Největší kšeft se dělá od pátku odpoledne do neděle, ale všichni by chtěli dělat přes týden dopoledne," říká jeden ze zástupců obchodního řetězce. Podle odhadů lidí z oboru se u některých profesí vymění za rok celá polovina lidí. "Vysokou fluktuaci má třeba Tesco nebo Carrefour," říká Leiner.
"Je to rozdílné. Tam, kde je vyšší nezaměstnanost, je téměř nulová, v některých městech vyšší," říká k obměně pracovníků mluvčí Carrefouru Jana Havlíčková, Tesco se k této otázce nevyjádřilo. Podobné zkušenosti mají úřady práce, kde patří prodavači k nejčastěji hledaným i nabízeným profesím.
Častá výměna zaměstnanců snižuje i průměrný výdělek ve firmě, protože začínající zaměstnanci berou méně než ti zkušenější. Nakupující často narazí i na brigádníky, kteří stálejší pracovní sílu doplňují. "Třeba o Vánocích nabíráme externě až deset procent lidí," říká za hypermarkety Globus jejich šéf Petr Vyhnálek.
"Zaměstnance nabírané přes agenturu používáme, ale snažíme se jejich podíl snižovat," doplňuje za Delvitu její mluvčí Petr Uchytil. Obdobně mluví i další řetězce. Tento trend bude pokračovat, protože od loňského října už není zaměstnání přes agenturu tak výhodné.
