Dubaj, město stejnojmenného emirátu, který je jedním ze sedmi částí Spojených Arabských Emirátů, má nejvyšší budovu světa. Jenomže věž Burdž Dubaj, sahající do výšky 818 metrů, je nedostavěná a podobný osud hrozí celé řadě megalomanských projektů.
Pohled z nejvyššího mrakodrapu na světě v Dubaji.
Datum dokončení se posunul také u kolosálního letiště Dubai World Central International Airport, které má pojmout ročně až 150 milionů cestujících. Kapacitou největší letiště v americké Atlantě ročně přepraví maximálně 90 milionů lidí. Dubajské letiště má být zároveň nejdražší - zakázka za 82 miliard amerických dolarů (1,4 bilionu korun) je o 62 miliard dolarů dražší než cena výstavby dosud nejdražšího letiště v HongKongu. Letiště se má dostavět až v roce 2022, o pět let později, než bylo v plánu.
Vázne i budování posledního ze tří uměle vytvořených palmových ostrovů, které se někdy označují za osmý div světa. I přes drastický pokles cen realit, který nedávno přivedl Dubaj na pokraj bankrotu, se ale nyní nejlevnější domy na ostrově Palm Jumeirah (jednom z ostrovů) nyní prodávají za 5 milionů dolarů (87 milionů korun).
V ulicích Dubaje stojí opuštěná auta imigrantů.
Město, které si mohlo také dovolit vystavět podmořský hotel, udržovat lyžařskou sjezdovku ve třicetistupňových teplotách nebo vybudovat nejdelší, plně automatické metro bez řidiče, nyní světu dluží téměř sto miliard dolarů. Má je splatit prostřednictvím společnosti Dubai World, provázané s vládou. Podle společnosti CMA DataVision, která sleduje finanční trhy, je pravděpodobnost 35,82 %, že Dubaj nesplatí svůj dluh. Uvedlo to zpravodajství CNN.
Ceny předlužených nemovitostí jako jinde ve světě splaskly až o polovinu, lidé totiž přestali být ochotni zaplatit za metr čtvereční kancelářských prostor 40 tisíc dolarů (cena v mrakodrapu Burdž Dubaj). Kvůli poklesu cen realit se firmám zřejmě nevrátí peníze, které za stavbu obřích projektů zaplatily. Teď se někteří odborníci obávají, že problémy v Dubaji mohou prohloubit světovou finanční krizi.
Pohled na Dubaj z 63. patra
"Dubaj by se mohl začít zbavovat některých prestižních nemovitostí za směšné ceny, což by vedlo k ještě většímu poklesu cen všech nemovitostí," obává se bankovní analytik firmy Rochdale Securities Richard Bove. "To by znamenalo problém pro americké banky," dodal. Věřiteli zadlužené společnosti Dubai World, jsou ale i evropské banky. Zejména britská HSBC nebo Royal Bank of Scotland. Politici většinou nepovažují problémy Dubaje za tak vážné.
Holding Dubai World vlastní řadu firem a je pátým největším akcionářem v německé Deutsche Bank, kde má asi dvouprocentní podíl za zhruba 2,1 miliardy dolarů. Do porftfolia Dubai World spadá například developer Nackheel (staví palmové ostrovy, nejvyšší mrakodrap atd.), obří přepravní společnost Dubai Ports World - třetí největší správce přístavů na světě (má přístavy v Severní Americe, Velké Británii či Africe), nebo společnost Istithmar. Ta předloni koupila americký řetězec luxusních obchodů Barneys za necelu miliardu dolarů.
Hotel Atlantis v Dubaji.
Na rozdíl od sousedního emirátu Abú Zabí ale nemá Dubaj zásoby ropy, na které by se mohl spoléhat a jež by mu pomohly ven z dluhů. Surovina se má v regionu vytěžit během dvaceti let, na hrubém domácím produktu se podílí jen 6ti procenty. Země se spoléhala na stavební boom, stavebnictví bylo v posledních letech jasným tahounem ekonomiky, ale realitní krize tuto jistotu ohrozila.
Most v Dubaji
Obří projekty v DubajiRose Tower The Dubai Mall Burdž Dubaj Metro DubaiLand Lyžařské centrum |
