Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Obrazy nejde vyrábět jako housky, říká malířka

  11:36aktualizováno  11:36
Tuby s barvami, štětce na poličkách a rozmalované obrazy v klidném ateliéru za Prahou vytvářejí hezkou idylu. Ta se brzy po naší návštěvě rozplývá. "Může se stát, že za rok prodáte jeden obraz a nevíte, co bude," vypráví ve svém ateliéru v Turkovicích u Prahy malířka Dorota Zlatohlávková.

Za dobu své "kariéry" už si žena zvykla na nejistotu spojenou s řemeslem. Někdy si pro obraz přijde deset zákazníků za dva měsíce, jindy ale do ateliéru nikdo nevkročí třeba čtvrt roku. Po tu dobu malířka žije z nastřádané rezervy. Například teď, protože poslední obraz prodala před Vánocemi.

Za metrová plátna zaplatí zákazníci okolo třiceti tisíc. Pár stovek vydá malířka za barvy a pár korun za ty nejobyčejnější štětce pořízené v drogerii. "Profesionální z veverčích ocasů stojí třeba osm tisíc," vysvětluje.

"Pořád přežívám tak, že nemusím mít vedlejší práci, ale jsem v nejhorším období svého života, do důchodu mám pět let a nic jiného neumím," říká malířka, která vzala štětec do ruky až ve třiceti. Za komunismu musela mít běžnou práci, a tak například umývala nádobí.

"Některé obrazy tady mám roky," ukazuje ve svém ateliéru Zlatohlávková. Kolem stěn se v několika řadách vrství desítky obrazů čekajících na kupce. Nemůže za to prý ale finanční krize, protože nárazové byly prodeje vždycky. Spíše si myslí, že už má klientelu, sestávající z podnikatelů, lékařů či právníků nasycenou.

V ateliéru malířky Doroty Zlatohlávkové.

"Naštěstí mám okruh přátel, kteří dělají hudební slavnosti a pár přátel z podnikatelské sféry," pokračuje a vzpomíná, že nejlépe se obrazy prodávaly v devadesátých letech, když si podnikatelé začínali zařizovat kanceláře po vzoru západních kolegů. Pomocí známých také Zlatohlávková vystavuje.

S obrazy na trh

Galerie jsou pro české umělce vstupní branou na trh. Dovolit si je ale nemůže každý. Měsíční nájem totiž vyjde řádově na desítky tisíc korun. Umělec pak doufá, že si někdo na výstavě obrazy koupí a prostředky se mu vrátí. Kromě nájmu stojí další peníze i tisk katalogu či pozvánek. "Ke sto tisícům se člověk dostane," tvrdí Zlatohlávková, která se proto galeriím vyhýbá.

Dorota Zlatohlávková

"Většinou mám rozpracovaných několik věcí. Za loňský rok jsem namalovala asi dva obrazy do měsíce"

"Výtvarníků je dost, výstavních prostor málo," říká majitel galerie Vltavín Robert Hédervári. Ti známější a movitější malíři mají svého galeristu. Ten může za zvýhodněnou cenu koupit více obrazů, které se snaží prodat. Zároveň dělá umělci jméno. "Je to koexistence, galerista většinou platí prostory, personál a jiné věci ze zisků z prodejů," dodal majitel Vltavínu. Podle něj si galerie obvykle berou třicet až padesát procent z ceny obrazu.

"Většinou jsem při výstavách prodělala," svěřila se Zlatohlávková, na kterou se zájemci obraceli přímo, aby nemuseli kupovat drahé obrazy v galeriích. V devadesátých letech prodávala svá díla řádově za deset tisíc, nyní za trojnásobek. Základní cenu vypočítává podle velikosti plátna. Za loňský rok namalovala asi dva obrazy měsíčně.

Klasici válcují současné umělce

Ani někteří galeristé to zřejmě nemají lehké. "Klientela je tvořena více z mladších manažerů a tam je cítit opatrnost," hovoří majitel galerie Vltavín o klesajícím zájmu o současné umění. Naproti tomu klasikové jako Josef Čapek nebo Kamil Lhoták se prodávají stále dobře.

"Zájem o umění vzrostl. Zaregistrovalo se nám hodně lidí z řad podnikatelů, kteří teď draží," tvrdí pracovnice aukční síně Galerie Národní 25. Tato galerie draží umění první poloviny dvacátého století. Jako důvod zájmu pracovnice uvedla spolehlivé uložení finančních prostředků.

Galerie Národní 25

"Zájem o umění vzrostl. Zaregistrovalo se nám hodně lidí z řad podnikatelů, kteří teď draží"

Investice do současného umění jsou spojené s mnohem větším riskem. "Je možné nastudovat si autora a spekulovat, že půjde v pěti deseti letech výše. Je to ale závislé na spoustě věcí, které nejsou exaktně předpovídatelné," vysvětlil majitel galerie Vltavín.

Výjimkou jsou proslavení současní umělci jako je Zdeněk Sýkora nebo Václav Boštík. Sýkorovy obrazy se před šesti lety prodávaly maximálně za půl milionu, teď ale stojí až dva miliony korun. To jsou ale výjimky.

V ateliéru malířky Doroty Zlatohlávkové.

Zájem o současné umělce spíše klesá. V pražské galerii Zlatá lilie poblíž Karlova mostu mluví přímo o vlivu finanční krize. "Jsme na místě, kde více kupují cizinci, jsme závislí na turistickém ruchu," líčí majitelka galerie Hana Svobodová, jak obchody váznou kvůli odlivu zahraničních turistů.

Majitel Vltavínu nicméně řekl, že sběratelé se zatím umění nezbavují, aby získali hotovost.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

banka UniCredit
Internetové bankovnictví UniCredit Bank má stále drobné potíže

Klienti UniCredit Bank, kterým minulý týden několik dní nefungovalo internetové a mobilní bankovnictví, se v pondělí opět potýkají s některými omezeními...  celý článek

Ilustrační snímek
Developeři utíkají z Prahy. Starý územní plán brzdí výstabu nových bytů

Dlouhotrvající problémy s povolováním výstavby nových bytů v české metropoli hýbou prodejním žebříčkem rezidenčních developerů. Situace na pražském trhu...  celý článek

Ivan Bartoš při volební superdebatě iDNES.cz a MF DNES v pražském hotelu...
Lidé na volby prosázeli už 60 milionů. Hitem jsou sázky na Piráty a SPD

Volby jsou sice až v pátek, ale sázkaři mají jasno už teď. Vyhraje je hnutí ANO, naprosto bez diskusí. Druhá ČSSD bude ráda, že předstihne třetí komunisty. A...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.