Tento největší dopravní projekt v ČR zatím spolykal půldruhé miliardy korun z předpokládaných deseti. Projekt Nové spojení má mnohonásobně zvýšit rychlost a kapacitu železniční dopravy a zkvalitnit automobilovou dopravu zejména mezi Žižkovem a Libní.
Už v pondělí se řidičům znovu otevře ulice Pod Plynojemem, prozatím ve stávající trase. Ulice byla uzavřena v počátečním stadiu stavby dvouproudé silniční estakády Krejcárek.
Pražané mohou rychle rostoucí estakádu dobře sledovat z tramvajové tratě, podél níž tento silniční tah povede na samostatném mostním tělesu. Na 309 metrů dlouhé estakádě za 270 milionů korun sdružení Pražské spojení, vedené firmou Skanska ŽS, buduje i chodníky pro pěší, estakáda bude mít i rozmrazovací zařízení.
Už v polovině prosince tak nebudou muset řidiči absolvovat úzké serpentiny a nekonečné čekání při takřka stále stažených závorách na trase mezi Krejcárkem a Palmovkou.
"Pokud by se přísun peněz z Fondu dopravní infrastruktury urychlil, jsem přesvědčen, že by šly práce velmi výrazně uspíšit a dopravní efekty bychom mohli pocítit už někdy v roce 2007," říká radní pro dopravu Radovan Šteiner.
Jednokolejky jsou kritická místa
Podle Šteinera není pro stavaře problémem práci popohnat, pokud budou mít dostatek financí. "Mohou jet podstatně rychlejším tempem, vlastně práci uměle zpomalují," tvrdí Šteiner. Nové spojení přitom zdaleka nebude mít význam jen pro Pražany a lidi, kteří z okolí dojíždějí za prací do metropole.
Největší dopad bude mít systém staveb pro meziměstskou a mezinárodní vlakovou dopravu. Ačkoli jsou již dobudovány rychlostní koridory z Děčína do Břeclavi a z Karviné do Břeclavi, rychlíky stráví dlouhé minuty čekáním před nádražím a popojížděním po jednokolejkách v Praze.
Například v části jednokolejné vítkovské spojky, kudy projíždějí rychlíky od Pardubic, tedy například i z Vídně a podobně, na hlavní nádraží, by vlaky neměly jezdit rychleji než deset kilometrů v hodině.
O moc lépe na tom však nejsou ani ostatní příjezdové trasy do obou nádraží v centru, smí se tam jet třiceti-, maximálně padesátikilometrovou rychlostí. Rychlostní koridory přitom umožňují stokilometrové rychlosti.
Koleje spojí všechna nádraží
Už 140 metrů od portálu je vzdáleno čelo ražby na jižním tunelu pod Vítkovem. "Právě razíme výklenek pro trakční vedení," ukazuje stavbyvedoucí Metrostavu David Cyroň.
Tunel vede břidlicí a křemenci, je proto potřeba použít dynamit.
Jižní tunel bude měřit 1250 metrů. Severní, o sto metrů kratší tunel začali dělníci ze Subterry razit v pátek. Oba dvoukolejné tunely budou hotovy na podzim 2006.
Na západě vyústí na hlavní nádraží a čtyřkolejnou železniční estakádou povede přes Masarykovo nádraží. "Bude to první taková stavba na světě, jež bude řešena předpjatým železobetonem, nikoli jen ocelovou konstrukcí," zdůrazňuje koordinátor stavby ze společnosti Skanska ŽS Ladislav Šabach.
Z východní strany Vítkova se obě koleje ze severního tunelu vyvedou na estakádu Sluncová a svedou mezi stávající dvě koleje, takže zhruba po šesti stech metrech od Vítkova se trať změní na čtyřkolejnou.
Z Holešovic na Hlavní nádraží zatím jen metrem
Umožní tak rychlé spojení mezi nádražím Libeň a hlavním nádražím, tedy návaznost na železniční koridor Děčín-Břeclav. Jižní tunel umožní spojení hlavního nádraží s vysočanským a s nádražím Holešovice. Doposud v podstatě přímé spojení mezi hlavním a holešovickým nádražím neexistovalo, pokud se lidé chtěli dostat z jednoho na druhé, museli jet metrem.
Prostřednictvím tunelového mostu bude propojeno i Masarykovo, vysočanské a holešovické nádraží. Mezi stavby, jež budou v dohledné době ukončeny, patří silniční estakáda Krejcárek. Ta bude napojena smyčkou na ulici Pod Plynojemem a dovedena ke křižovatce Švábky a k hotelu Olympik 15. prosince 2005.
V něm budou ukotveny pilíře železniční estakády vedoucí přes Masarykovo nádraží. Ta bude měřit zhruba sto metrů a povede ve výšce až sedmnáct metrů. "První část rozšiřování Husitské ulice bude hotova letos koncem září,“ říká Šabach. Stále se však bude jezdit jen dvěma pruhy. Rozšíření ulice padly za oběť i tři staré domy.
Kompletní přestavbu čeká také systém výhybek na hlavním nádraží, ta se však uskuteční až na samém závěru stavby.
Bezdomovce vystřídají na Vítkově skateboardisté
"Je nám zřejmé, že všechny stavby zatěžují okolí, prosíme proto lidi o shovívavost,“ říká Šabach. Nedávná hluková měření však podle něj prokázala, že největší hluk nepochází ze staveb, ale z tramvajového mostu mezi Krejcárkem a Palmovkou. Budované stavby budou osazeny skleněnými protihlukovými stěnami v délce takřka tří kilometrů.
Po dokončení stavby bude vysázeno 14 000 stromů a keřů. Zanedbaná zahrádkářská kolonie na karlínské straně Vítkova, kterou obývali bezdomovci, se změní v rozsáhlý park se skateboardovým hřištěm. Stará vítkovská spojka pak bude sloužit cyklistům, pěším i bruslařům.
