Velkoobchodní ceny nyní na burzách vyrostly nad 70 eur za megawatthodinu elektřiny dodávané v takzvaném základním pásmu, zatímco na letošní rok stála zhruba 51 eur. Jde tedy o nárůst kolem 40 procent.
"Celý tento růst se ale nepromítne do cen v Česku už proto, že koruna významně posílila. A firmy, které nakupují u ČEZ, mají od loňska kontrakty s cenou 57 eur," uvedl generální ředitel ČEZ Martin Roman.
Loni se na pražské energetické burze poprvé prodávala elektřina na letošní i příští rok. Firmy, které ji koupily, budou mít nyní výhodu, protože na rok 2009 byla cena uvedených 57 eur.
Silná koruna by mohla tržní cenu v eurech podle odhadů analytiků stáhnout jen o několik procent, velkoobchodní zdražení by se pak pohybovalo kolem 30 procent. Do cen pro domácnosti by se to mohlo promítnout zdražením kolem 15 procent.
Může za to i boj proti skleníkovým plynům
Důvodem růstu cen elektřiny je podle Romana růst poptávky, ceny ropy, které se odrážejí v cenách plynu a v cenách elektřiny, ale i boj Evropy proti skleníkovým plynům a nákup emisních povolenek.
Kvůli rostoucím cenám elektřiny také přibývá případů, kdy lidé odebírají proud nelegálně. Jen vloni odhalili technici ČEZ přes tři tisíce neoprávněných odběrů, u nichž dosáhla škoda 130 milionů korun.
"Jde však pouze o zlomek celkových škod a zřejmě také počtu neoprávněných odběratelů," tvrdí Přemysl Vániš, generální ředitel divize ČEZ Měření, která má odhalování neplatičů v popisu práce. Podle něj stoupá počet případů zhruba od roku 2000, kdy začala elektřina výrazněji zdražovat.
Neplatičům již několik let znepříjemňuje život oddělení Netechnických ztrát (NTZ), jehož lidé provádějí jak kontroly v domácnostech, tak mají na starosti následné vyměřování sankcí za "černé" odběry.
Více než pět desítek odběratelů, převážně z Olomoucka, však kvůli způsobům, jakými s nimi lidé z NTZ jednali, podalo začátkem dubna na ČEZ trestní oznámení.
Firmu mimo jiné viní z účasti na zločinném spolčení či vydírání. Prostřednictvím svého právníka Jana Rytíře tvrdí, že byli k přiznáním o neoprávněném odběru přinuceni, že si s nimi zástupci energetické firmy sjednávali schůzky zásadně v nočních hodinách či že jim nabízeli nižší pokuty výměnou za to, když "nabonzují" své sousedy.
"Pod hrozbou údajného vězení a placení tolika peněz bych nadiktoval každého, koho znám, snad celou vesnici," uvedl jeden z obyvatel Bystrovan na Olomoucku.
Olomoucký případ
Právě okolí Olomouce označují zástupci NTZ za oblast s mimořádně vysokou koncentrací černých odběrů. V šesti obcích bylo zjištěno 87 neoprávněných odběratelů a podle ČEZ způsobili firmě škodu ve výši 18 milionů korun.
"S největší pravděpodobností všechny úpravy prováděl bývalý zaměstnanec Severomoravské energetiky, který lokalitu dobře znal," řekl vedoucí oddělení NTZ Karel Vaniš. "U všech elektroměrů byly například stejné typy falešných plomb, ke stáčení elektroměrů docházelo už od roku 1999," dodal Vaniš.
ČEZ si je svou pozicí, kterou podporují také videozáznamy z průběhu kontrol, natolik jistý, že se rozhodl podat trestní oznámení na právníka Rytíře a další lidi, kteří firmu v médiích osočují z nátlaku a nekalých praktik. Ve dvou trestních oznámení pro křivé obvinění a pomluvu žádá energetická firma zadostiučinění ve výši šesti milionů korun a omluvu.
"Je to jejich právo, nicméně jsem přesvědčen, že spravedlnost je na naší straně," komentoval krok energetiků právník Rytíř.
