Předstihne tak i téměř desetiprocentní růst ceny proudu a osmiprocentní zdražení tepla.
Vyšší ceny plynu čekají hlavně na domácnosti, které mají vyšší spotřebu, protože s ním vytápějí domy, vaří na něm a ohřívají jím vodu.
Podle propočtů Energetického regulačního úřadu, které má MF DNES k dispozici a jež úřad společně s cenami za další energie ve čtvrtek zveřejní, podraží plyn těmto domácnostem v průměru o 12,4 procenta.
Skokový růst ceny zmírní snížení měsíčních paušálů, které zlevní zhruba o devadesát korun.
Z propočtů vychází, že například lidé žijící ve východních Čechách v domku, kde je hlavním zdrojem energie plyn, zaplatí od ledna o 1500 korun ročně víc oproti cenám platným nyní. Ty se zvyšovaly rekordně naposledy v říjnu, a to v průměru o 17 procent.
Plyn zdražuje kvůli růstu jeho nákupních cen na světových burzách, které se odvíjejí od cen ropy. Podle premiéra Paroubka se vysoké ceny energií a ropy zvlášť už negativně podepsaly na výkonnosti českého hospodářství.
"Růst ekonomiky pravděpodobně ve třetím čtvrtletí zpomalil," uvedl Jiří Paroubek při návštěvě Londýna pro agenturu Bloomberg.
Jihočeši si připlatí nejvíc
Průměrná česká domácnost si podle odhadů ministerstva financí příští rok připlatí za bydlení a služby tři sta korun měsíčně navíc. Mezi jednotlivými regiony však budou výrazné rozdíly.
Například největší zdražení plynu při velké spotřebě čeká na domácnosti v jižních Čechách. Cena za kilowatthodinu plynu se zvýší oproti současnosti o 16 procent, zároveň o 93 korun měsíčně klesne paušál. Výsledkem je, že rodina v domku za plyn zaplatí o 3670 korun ročně víc než nyní.
Paušály se podle energetického úřadu mění proto, aby lépe odrážely skutečné náklady na dodávku plynu k jednotlivým odběratelům. Snižují se těm, kteří mají velkou spotřebu, velmi mírně rostou u lidí, již na plynu jen vaří.
Teplo podraží hlavně kvůli rostoucím cenám plynu pro elektrárny, které ho spalují. Zhruba pětiprocentní růst však letos na podzim hlásily také uhelné společnosti, dodávající palivo do většiny tepláren.
"Ceny energií začínají být pro lidi velmi zatěžující, takže hledají všechny možné cesty, jak ušetřit," říká Jan Truxa ze společnosti EkoWatt.
Lidé se od plynu a elektřiny hromadně vracejí k topení dřevem a uhlím. Řada obcí tak má problémy, aby sehnaly dostatek lidí, již se k nově budovaným přípojkám na plyn dotovaným státem napojí. Jinak jim hrozí, že budou muset státní podporu vracet.
Někteří starostové tak lidem raději připlácejí, aby si plyn zavedli. Například v Plavech na Tanvaldsku dostane každý 7,5 tisíce korun.
Naopak dobře jsou na tom právě prodejci dřeva a uhlí. Už od podzimu nestíhají uspokojovat poptávku. "Už také začíná být problém sehnat dřevo," řekl nedávno Lubomír Vejrostek, který ho prodává spolu s dřevěnými briketami na Mostecku.
Lidem se přitápění dřevem vyplatí. Zatímco patrový domek vytápěný dřevem spolyká ročně zhruba deset tisíc korun, domek na plyn vyjde po lednovém zdražení podle propočtů tabulek společnosti TZB-info na více než 36 tisíc korun.
Dražší už jsou jen přímotopy, které vyjdou na více než čtyřicet tisíc korun za rok, a topení lehkými topnými oleji, kde náklady dosahují devětatřiceti tisíc. Lidé se tak snaží ušetřit kromě změny paliva i zateplováním domů.
"Je to hlavní cesta, kde hledat úspory. V současné době jsme zavaleni dotazy klientů, kteří chtějí zateplit domek," říká Jan Truxa z EkoWattu.
Kapacity firem, které zateplování provádějí, jsou však letos podle jeho zkušeností už také zcela vyčerpané. Zateplení patrového domku přitom vyjde minimálně na 150 tisíc korun, vyplatí se tak hlavně těm, kdo mají drahá paliva.
Cena elektřiny roste většinou jenom jednou za rok, další změny se tak během příštího roku už nečekají. Naopak ceny plynu se mění každé tři měsíce, podle situace na trhu s ropou ve světě.
